Vysočina


	Českomoravská vrchovina s horským vůdcem

Na návrh Rudy, díky aktivitě MiBo, jsme (po akcích v roce 2003: 1.:Ha+Hy, 2.:všichni a při přejezdu Brno-Praha v roce 2004) i v roce 2007 navštívili českomoravské kopečky. Tentokráte ale s vysočinským vůdcem. Je pravda, že místní rodák (tuto nálepku mu kdosi přilepil v e-mailu) Jaromír se narodil v Jizerských horách, to ale vůbec nevadilo, trasy byly optimálně navržené. Podívejte se na mapu (interaktivní), jaký pěkný čtyřlístek okolo Pusté Rybné, kde jsme spali, vytvořily naše cesty.

4.7. nás před ubytovacím hostincem Hlučál vítá Jaromír a všem nám říká HaHy, to se nám líbí. I on se nám líbí. Večer se scházíme kol kulatého stolu a tradičně čerpáme energii na další den. Jednohlasně (jeden hlas pro, nikdo proti) volíme na druhý den trasu A.

5.7. Nevím jak Cyril s Metodějem, my jsme hráli na schovávanou - s deštěm. A vyhráli jsme: ráno jsem se chvilku skrývali v postýlce a pak jsme se buď včas dobře schovali a občerstvovali nebo jsme vytáhli pláštěnky, on se lekl a přestal. Více než voda z nebes nás i sebe ale vylekala Eva, která bouchla. Přesněji řečeno, praskl probržděný ráfek, pak bouchla duše a pak jsme se lekli. Naštěstí jen lekli, žádný úraz. Uff to bylo štěstí. Eva tedy pěškovala se Standou a my, již s Hanou Horkou-Kašpárkovou, kavárnavali v kavárně Pražírny Hofr. Další schovávačkou byla restaurace v Kadově s Kadovánkem, nápojem s tradicí (?) od roku 1992. Doporučuje 0 z 10 přítomných HaHyjáků. Ani nevíme jak, a najednou jsme na nejvyšším bodě Ždárských vrchů Devíti Skalách 836 m/m. Zároveň jsme na druhé nejvyšší hoře Českomoravské vysočiny (jen o metr za Javořicí). Během sjezdu se krajina převléká do zlatého hávu a ukazuje nám zelené šaty pahorků, krajky bílých mraků a stříbrné šperky potůčků zasazených do zeleného sametu mechů. Tak tedy jdeme jíst. Restauraci v Fryšavě doporučujeme: velké porce, příjemný personál, ceny mírné, pivní trubky čisté. Následují Telecí višně (no v obci Telecí rostou višně u cesty), klasický cyklistický stoupák proti větru, výhledy na Rybnou při sjezdu, nalezení pokladu v rámci geocachingu (Hynkův první, HankyH 49), večeře, víno, pivo, zpěv ... někde pak mlaskání. Trasa (delší, Járova 67,6 km, převýšení 1047 m): Pustá Rybná - Březiny – Milovy - Blatiny – Kadov - Devět skal - Fryšava -Kadov - Krátká - Sněžné - Daňkovice – Borovnice – Sádek – Oldřiž – Borová - Pustá Rybná



Dnes - 6.7.2007 by tady mistra Jana neupálili, bylo dost vlhko. S námi to začalo dobře. S Evou, se zapůjčeným kolem od Mavr, jsme dojeli na Karlštejn (zámek), setkali jsme se s Honzou Šestákem, dali s pivo a někteří i více než párek. I já měl úspěch na WC po třech dnech řidkosti. Pak se to začalo otáčet: -1. po zdržení na toaletě zapomínám baťoh s foťákem v hospodě (vracím se 200m) -2. odbočuji vpravo místo rovně, ostatní na mě čekají (trpělivě) -3. prší -4. vracím se s Hanou do restaurace, kde nechal mobil a peněženku (6+6 km), nalezeno V obci Hlinsko se s ostatním scházíme v Betlémě. Od poloviny 18. století byl prostor mezi kostelem a náměstím zastavován domky drobných řemeslníků, převážně hrnčířů a tkalců (podrobněji). Roku 1995 byl Betlém vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury. Ty, čtenáři se můžeš podívat na fotografickou procházku domky. -5. pomalým startem se ztrácíme ostatním -6. bloudíme (malinko) -7. vracíme se pro klíče od pokoje, které Haně vyskočily z kola (neúspěch, zklamání zaháníme medovinou) Po sedmi ranách vysočinských konečně dobrá večeře a veselá obsluha Za řekou. Anička, co s námi spí a musela shánět klíče, nás nezbila. Dobře to dopadlo. Trasa (Jára):Pustá Rybná - Karlštejn - Svratouch - Svratka - Kameničky - Hlinsko - Košínov – Rychtářka - Herálec - Kadov –Krátká – Blatiny - Milovy - Březiny - Pustá Rybná (73,8 km, převýšení 1018 m)



7.7.2007 - pěkné datum, že? K tomu se ale ještě dostanu. Dnes byl rozhlednový den. Sdružení obcí na Pardubicku, Toulcovy maštale se rozhodlo, že u nich je nejkrásnější kraj Česka, nechalo vystavit netradiční rozhledny, vytyčilo hustou síť cyklotras, vytisklo propagační materiály a my, turisté jsme začali jezdit. Tak to má být. Na první rozhlednu, Terezku, jsme přijeli z kopce, dobré že? A rozhled byl, krajina je placatější. A to nebylo všechno. Vzhledem k magickému datu zde byla svatba! Bílé fáborky na stožárech, stolek se svatební květinou v prvním podlaží, varhany se zpěvačkami ladí hlasy, organizační pokyny paní starostky - a už jedou. Chlapci si prohlíží nevěstu a zadeček družičky, naše děvy zase ohlíží šatník tchyní... Mimochodem na webkameře se můžete podívat, jak to tam vypadá právě teď. S plnými žaludky jedna část HaHy za Prosečí nýtuje řetěz Bořka, druhá doplňuje třešně, společně pak shlížíme asi nejhezčí Borůvku, další rozhlednu s "roztočeným tělem". Na zámku Nové Hrady s krásným exteriérem pak prohlížíme interiér špejcharu, kde za dvojitým zdmi, na třech podlažích, místo obilí prohlížíme s nadšením nedávno otevřené cyklistické muzeum. Nejen kola z různých dob a provedení a k různým účelům vytvořená, ale i doplňky technické (štítky, zvonky, lampy), vybavení dílny a společenské (průkazy mapy...) nás uchvátili. Příště přijedeme znovu! Všechno jsme si neprohlédli. Po spojení s koupalisty (ne všichni byli v muzeu) a ztrátě Honzy s Milanem před Toulcovu rozhlednou (pak jeli spolu prorážejíce klasy nejkratší cestou) se střetáváme, ano, správně v hospodě. Trasa (Jára):Pustá Rybná - Betlem - Borová - Paseky ( rozhledna Terezka ) - Proseč - Česká Rybná - Hluboká ( rozhledna Borůvka ) - Polanka - Nové Hrady - Roudná - Jarošov ( Toulovcova rozhledna ) - Budislav - Svatá Kateřina - Borová - Pustá Rybná 59,5 km, převýšení 1008 m



8.7. "Hry a hračky jsou nedílnou součástí života dítěte od útlého věku až do dospělosti. Mnohé lidi neopouští hravost po celý život." - tato slova, která platí i pro část naší výpravy, uváděla výstavu O hračkách hrách a hraní v Poličce. Než jsme si na ní pohráli, klouzali naše pohledy po zelených stráních při stoupání (přes bývalou hranici Morava-Čech) na Lucký Vrch a pak jsme raději dívali při sjezdu po louce po krtincích a kamenech číhajících záludně v travinách. Uspěli jsme. Po výstavě jsme poobědvali ve stejné hospůdce jako před 4 lety, pošmodrchali se předměstím a na konec vyjeli v plánovaném směr. Neplánovaně jsem vyměňoval duši prokouslou hadím uštknutím. Lesní cesta nás dovedla kolem rybníků a bývalých lázní do Nedvězí na zmrzlinu a po několika výšvizích (prostě jsme dupali do kopce) se vrátili na základnu. Líbačka a hurá (?) domů. Trasa: Pustá Rybná, Lucký Vrch, Polička, cyklotrasou do Bystré, Nedvězí, Korouhev, Borovnice, Telecí, Pustá Rybná



Málo textu? Podívejte se tedy na Milanovu reportáž (s obrázky).
Málo obrázků? Vjeďte do fotogalerie: