Livigno

18.2.-22.2. 2025

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek Korektura Hana	Všichni	Interaktivní mapa do pádu

Jano, děkujeme ti za výběr a VŠESTRANNÉ zajištění akce. To musím napsat na začátku, protože je to nejdůležitější. A taky bych to mohl zapomenout.

Letos jedeme do Livigna s cestovní kanceláří Víkend autobusem přes den. Po průjezdu tunelem se před námi otevírá údolí se sjezdovkami na obou stranách, údolím pak vede běžkařská trasa v celkové délce asi 30 km. Náš hotel není bezprostředně pod sjezdovkou, ale není to daleko. Běžkaři jen přejdou silnici.

Večeři máme v 19:00 hodin a hned si také vybíráme jídlo na druhý den. Je předkrm formou bufetu, pak jsou tři chody, na 1. a 2. je výběr vždy ze 3 jídel, třetím chodem je zákusek, kde je výběr asi z 12 sladkostí.

Ukázka jídelníčku, to červené jsem si vybral já.

Společenská místnost nebyla k dispozici. Náš pokoj (HaHy+MíPí) byl největší, scházeli jsme se u nás.

Ve středu 19.2. po snídani (bohatý švédský stůl) odchází lační sjezdaři nechat se vytahovat na kopce.

Spoluběžkař Pepa chce vyrazit později, odcházím sám, nemohu to vydržet, venku je krásně.

Stopy pro klasiku jsou vysoustruhované, bruslaři mají manšestr.

S chodci a cyklisty (snow bike) se nestřetáváme, každý má svou cestu.

Sjezdaři doplňují tekutiny,

běžkař také tak.

A pak to přišlo. V nenáročném sjezdu se mi rozjely nohy, padl jsem. První běžkař mi pomohl sundat lyže a řekl jsem mu, že jsem oukej, pak jsem odmítl pomoc české rodiny, jsem oukej a když jsem zjistil, že 20m se belhám 20 minut, tak třetí lyžaře, český pár jsem již o pomoc požádal. Uměli dobře anglicky a částečně i italsky a tak se nám podařilo přes 112 a po poměrně složitém vysvětlování přivolat záchranáře.

Přenos nosítky, přejezd sanitkou, vyplňování dotazníku, volání pojišťovně, Haně, rentgen, lékař: zlomenina pravé ischiopubické větve, není třeba sádrovat, nákup léků a berle, taxíkem na hotel. To celé 4 hodiny. A místo sestřiček tam byli bratři v černém stejnokroji.

K mé léčbě, která spočívala v klidu na lůžku a belhání na pokoji, se druhý den nerada připojila Míša, kterou polský mladík na snowbordu srazil a vykloubil rameno. Míša si sice rameno nahodila sama zpět, ale jezdit nešlo, povozila se adrenalínově sněžným skútrem. Výsledek jejího pádu ale byl lepší, dostala k ortéze ještě tričko:

A tak další dny jsem se mohl dlooouuuuho kochat výhledem na sjezdovky a počítat běžkaře a sněžné chodce a bikery. Zkoušel jsem i opalování v peřině na sluníčku, to mi ale moc nešlo.

O ostatních mohu dát zprávu jen prostřednictvím obrázků

, které chodily na Whatsap. Kromě sjezdů bylo asi největším adrenalinem nastoupit do správné barvy autobusu ve správném směru a vystoupit na správné zastávce. O tom vždy hovořili, když se vrátili.

Míša se mohla procházet,

hrát na strunné nástroje ale nešlo.

V takovéto dřevěné gondole se podával předkrm v našem hotelu.

Nepoznáváte? Nedivím se. To uprostřed je tatarák, ty dvě červené věci vlevo jsou maliny. Klikni pro zvětšení.

Na závěr zdravotnický test. Najdeš zlomeninu pravé ischiopubické větve? Ověř si to kliknutím na obrázek.

Na hlavní stránku HaHy