Viniční altán byl postaven podle návrhů architektů Antonína Barvitia a Josefa Schulze v letech 1871–1888, jako součást letního sídla průmyslníka Moritze Gröbeho, dnešní Gröbovky a Havlíčkových sadů.

Předvánoční procházka Prahou

7.12. 2024
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva Hynek
Korektura Hana
Velké foto Hynek
Velké fotky Iva
Interaktivní mapa

Dva Karlové, jeden větší než druhý
Loňská prosincové Předvánoční Procházce Prahou roku odděna byla v bělostný sněhový hábit... Tak ta poslední PpP, z prosince 2024 zapadá do širšího období mezi jarem a podzimem, kdy jsme vděčni za málo - že neprší, že neburácí hromy/blesky, ba že nad Prahou je přívětivě polojasno. K PpP 2024 nás opět již tradičně pozval kralupský Karel. Vybral pražskou část Královské Vinohrady, neb zprvu se máme potulovat právě zde. Slézáme se při výstupu z metra A u stanice Jiřího z Poděbrat jak švábi na pivo, dokonce ani přípravný výbor není kompletní...
V místě dětského hřiště na náměstí Jiřího z Poděbrat dala MČ Prahy 3 vzniknout prvnímu slámovišti - dle inspirace ve Vídni se navozily desítky balíků slámy i sem. Coby oblíbená zábava je povoleno házení slámy jak dětmi, tak dospělými - vyblbnout se může každý. My máme ale úkol jiný. Čeká nás projít několika sady v parkové úpravě. Začínáme v sadech Svatopluka Čecha - založeny byly již roku 1893 pod názvem Růžové sady. Jméno po Svatopluku Čechovi dostaly ještě za jeho života v roce 1903. Od roku 1924 je zde umístěn bronzový pomník od Jana Štursy - socha představuje básníka s knihou v jedné a kloboukem s převlečníkem v druhé ruce. Nad postavou se vznáší Genius, u jehož nohou se tyčí skalisko se sedícím orlem. Jan Štursa: Svastopluk Čech
Přesuneme se do sadů Bratří Čapků, až do roku 2016 součástí Bezručových sadů. Na dohled máme novorenesanční věž Vinohradské vodárny z roku 1882 a budovu vinohradského Husova sboru. Nejvyšší patro věže vodárny má vyhlídkovou terasu ve výšce 40 metrů. Je odtud vidět až do Krkonoš. Husův sbor byl budován v konstruktivistickém stylu v letech 1930-35, přestavbou divadelního sálu v roce 1938 je součástí komplexu kolumbárium.
Vinohradská vodárna Husův sbor Kolumbárium v Husově sboru

Karel nám ukazuje a současně nás seznamuje s několika významnými vinohradskými vilami - patří sem vila Františka Pokorného, přestavěna pro člena správní rady Maršnerovy čokoládovny (později Orion), dále prvorepubliková vila v ulici Dykova 14, historicky spjata s Československým a Českým rozhlasem a též se Svobodnou Evropou. Zámeček připomíná Kolbenova vila, odkud nacisté odvedli Emila Kolbena do koncentračního tábora v Terezíne. Kotěrovu vilu navrhl přední český architekt Jan Kotěra sám pro sebe a vybudoval ji v letech 1908-1909. Přibližně ve stejné době (1908-11) dochází k výstavbě ateliéru sochaře Ladislava Šalouna. Ve 30 letech 20. století byla k ateliéru přistavěna obytná část s kruhovou pracovnou a vzniká tak Šalounova vila. Havarijní stav budovy odvrátila až Akademie výtvarného umění, která v roce 2001 provedla rozsáhlou rekonstrukci a prostory využívá dodnes.
vila Františka Pokorného, přestavěna pro člena správní rady Maršnerovy čokoládovny (později Orion).Vila Františka Pokorného
 Zámeček připomíná Kolbenova vila
Kolbenova vila
Kotěrova vila
Kotěrova vila

Šalounův ateliér (foto Iva)

Procházíme Havlíčkovými sady, původně parkem Gröbovkou, které obec Vinohrady získala v roce 1905. Pražský podnikatel Moritz Gröbe založil tento anglický park v okolí svého sídla v letech 1871-88. V parku se nachází více než 120 druhů domácích a cizokrajných dřevin, vila Gröbe, umělá krápníková jeskyně grotta, pavilon někdejší herny a vinice s viničním altánem, jež byly obnoveny v roce 1992. Při bombardování Prahy byla vila Gröbe poškozena, v 2. polovině 20. století fungovala jako Dům pionýrů a mládeže, po roce 2000 prošla kompletní rekonstrukcí.
Scházíme nad Peruckou stráň, kdysi velmi úrodnou, kde se rozkládaly četné vinice, sady a u nichž stávaly i usedlosti, např. Vondračka či Perucka. Jedinou zachovanou usedlostí a zároveň i nejstarším dochovaným domem na pražských Vinohradech je Vondračka.
   
grota
Uměllá jeskyně (foto Iva)
Grebovka
 vila Gröbe (foto Iva)
altán
Viniční altán (foto Iva)

Od Nuselských schodů pohlédneme k historické budově bývalého nádraží Praha - Královské Vinohrady, nemineme kapli sv. Rodiny z roku 1755 a ve 20. století procházející kompletní rekonstrukcí, ani vilu Josefa Janečka. Tento městský rodinný dům byl postaven ve stylu podhorské roubenky pro ředitele dolů na Kladně Josefa Janečka v roce 1921 a má poměrně pohnutý osud. Během 2. světové války sloužil jako ubytovna Hitlerjugend, před rokem 1989 v něm bydleli studenti z Afriky a Arábie. Po roce 1990 zde sídlil prognostický ústav. I takovým to různorodým nájemníkům může jeden dům k dispozici býti... Teď by především potřeboval co nejrychleji opravit.
Protáhneme se taky kolem jednoho protiatomového krytu, podle nedalekéjo parku zvaného Folimanka. Pochází z 50. a 60. let 20. století, rozloha krytu je 1332 m2 a ukrýt se v něm může až 1300 osob. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční.
   
Nuselské schody a kaple sv Anny
Nusel.schody,kaple sv. Rodiny (Iva)

Vila Josefa Janečka

Kryt Folimanka

Pokračujeme do parku Folimanka, který se prostírá pod Nuselským mostem. Pojmenován byl park podle již neexistující usedlosti a vinici, jejíž první majitel se jmenoval Jakub Foliman. První písemná zmínka se objevuje již v roce 1353. Vinice se zde nacházely až do začátku 20. století. Ráz parku pochází přibližně ze 70. let 20. století, kdy po dostavbě Nuselského mostu zmizelo zázemí stavby, a v parku byly umístěny fontány a moderní plastiky. Park přetíná ve zhruba 40-timetrové výšce Nuselský most, postavený v roce 1973. Most je dlouhý 485 metrů a široký 26,5 metru. Má železobetonovou rámovou konstrukci a čtyři pilíře. Po vrchní části mostu je vedena šestiproudá magistrála, uvnitř je umístěn tubus pro metro. Je stále oblíbeným místem pro sebevrahy.
   

Po prudších schodech vystoupáme z parku Folimanka na gotické hradby Nového Města Pražského. Je odtud opravdu pěkný rozhled na Prahu. Hradby nechal v letech 1348–1350 vystavět Karel IV. v délce přibližně 3,5 km. Zeď v té době vedla z oblasti Těšnova dnešní ulicí Na Poříčí, dále na západ dnešní magistrálou až ke Karlovu, odtud dolů k Botiči a napojila se na opevnění Vyšehradu. Hradby byly obvykle asi dva metry silné a podle terénu 8–10 metrů vysoké. Do dnešní doby se dochoval jen úsek hradeb od Botiče ke Karlovu v délce asi 620 metrů.

Hynek: Na bastionu jsme si prohlédli sochy Jakuba Flejšara (mimo jiné trenéra Samkové), které najdete nejena na bastionu i na jiných místech Prahy.
Novinkou je i dílo Jana Kaplického Acquae, po Triennale di Milano  Biennale di Venezia v Benátkách 20 let veřejnosti neviděné, instalované v roce 2024. Na ocelovou kapku upozornil proslulý britský architekt Norman Foster, který na rozloučení s Janem Kaplickým pravil: "Vypadalo to jako něco, co spadlo z vesmíru. Bylo to meziplanetární plavidlo? Stroj? Socha? Bylo to vyrobeno z ušlechtilé oceli a zjizveno časem a působením živlů. Bylo to dvojsmyslné, futuristické, prostopášné, krásné a bylo to sexy..."


Schody s Folimanky
 
Železná část schodů z vršku

Socha Jakuba Fejšara
 
Gotické hradby
 
Jan Kaplický Acquae

Cíleně navštívíme kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Toto obdivuhodné stavitelské dílo, jemuž dominuje hvězdicová klenba kostela, založil roku 1351 přímo proti Vyšehradu též náš Karel IV. Kostel neobvyklého osmiúhelníkového půdorysu byl postaven po vzoru pohřební kaple Karla Velikého v německých Cáchách. Císař Karel IV svatyni prý současně věnoval i vzácnou relikvii z Cách – tři zachované zuby Karla Velikého. Stavba chrámu trvala sedmadvacet let.

Značně poškozen byl chrám za husitských válek a po jeho přestavbě byl zasvěcen též Panně Marii. V dnešní době sklízí obdiv především centrální gotická klenba o průměru 22,8 m, která se vznáší nad prostorem bez jakékoliv středové opory. Z konce 17.století se dochoval obraz, na kterém je znázorněna těhotná Panna Marie. Tomuto obrazu se říkalo Panna Marie Karlovská – ochránkyně těhotných žen a byla mu přisuzována zázračná moc. Chrám byl díky tomuto obrazu hojně navštěvován budoucími rodičkami, které své ochránkyni přinášely dary. Originál tohoto obrazu byl později přenesen do nedalekého kostela sv. Apolináře. 

V kostele se náhodně setkáváme s mladým průvodcem, který se právě rozloučil s předchozí návštěvnickou skupinkou. Stručně a poutavě nás seznámí s kopií Svatých schodů s trojitým schodištěm, vedoucím z chrámové lodě na balkón.
 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a ...
 
... sv. Karla Velikého
 
Ml. průvodce a stvaté schody (Iva)

Protáhneme se kolem meteorologické stanice Praha - Karlov, umístěné na střeše Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy a míříme do parku Ztracenka, který se rozprostírá v albertovských stráních hned pod areálem Karlov. V období socialismu fungovala Ztracenka jako dětské hřiště, které se později přestalo udržovat a zarostlý svah často vyhledávali lidi bez domova. Celková rekonstrukce zahrady a její zpřístupnění veřejnosti proběhla v letech 2006–2010. Pod vedením architekta Michala Gavlase zde bylo vysazeno přes 70 nových stromů. Místo je vyhledávané pro zajímavé výhledy na Vyšehrad s bazilikou sv. Petra a Pavla, na dolní část Nového Města okolo Vltavy i na kostel sv. Apolináře.

Letošní PpP 2024 se nám daří dovést do úspěšného gastrofinále - chytáme se v Hostinci U Jendy, v Podskalí ve Vyšehradské ulici, v restauraci s tradiční českou kuchyní a točeným pivkem Březňák. Dobře se s ním přiťukává na zdraví i na nové vize roku 2025...
     

Na hlavní stránku HaHy