Velikonoce na Hradě

29.-31.3. 2024

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek Korektura Hana	Více foto Hynek	Mapa Helfštýn (necelá) Mapa Malá skála

Zdá se mi, že díky posledním letům budu mít velikonoční svátky spojeny nejen s ukřižováním Krista a vajíčky, ale také s Pavlovým Hradem. V pátek se nás u Pavla sešlo deset. Abecedně: Alena Fr. (od soboty), Eva, Hana, Hynek, Jaroslav, Míša, Mirka (do soboty), Pepa, Rudy, Zlata (do soboty). Aha, Jaroslava možná neznáte (kromě Šumavských běžkařů). Je od nás z MB a jeho dcera pro nás cyklisty-turisty vytváří časopis Cykloturistika.

Mezi tradiční hradní velikonoční akce patří opékání nepostních velikonočních vuřtů. Tentokráte před ním byla novinka, která se už nebude opakovat, a to stěhování plotu od souseda včelaře. Kdo letos nebyl, má jen malou šanci, že to zažije.

Od ohně jsme se přesunuli do hradní místnosti určenou pro hostiny, tedy jídlo a pití. Pili jsme pivo, červené i bílé víno, becherovku a šampus. A bylo nám dobře.

I druhý den ráno nám bylo dobře. Další těžko opakovatelný zážitek nás čekal v sobotu. Uviděli jsme o cca třicet let mladšího Pavla. Přijel Pavlův syn Pavel. Jako by mu z oka vypadnul. Byl jsem tak překvapen, že jsem jej nezvládnul vyfotografovat.

Na sobotu nám Pavel naplánovat výjezd na tři rozhledny, ze kterých jsme takticky (bez Pavlova dozoru, Pavel byl na Hradě s Pavlem) dvě vynechali. Hned po 5 km kilometrech jsme ztratili Jaroslava. Hana jej sice kolmo i telefonicky naháněla, ale bez úspěchu. Jaroslav telefon nebral, protože právě dojížděl cyklisty a nechtěl se zdržovat. Bohužel to byly jiní cyklisté, kteří jeli do Jilemnice. My jeli do Semil. Udělal si tedy individuální výlet.

Obědní dodržení pitného režimu jsme provedli v Semilech u mostu. Velice nás tam zaujal interiér,

byla tam totiž velká krása - sbírka pivních tácků (vlevo dole Krakonška).

Škoda, že s námi nebyli železničáři:

Bardotka, Eso, Bobina, (RTO), Šlechtična, Rakev, Plecháč, Vectron a Štoka.

Řádně napití jsme pak nelehce stoupali až k nové (od roku 2023) rozhledně Hamštejn. Tam nás již několik hodin čekala Alena. I prospat se zvládla (právě, když jsme jí volali).

Vynechali jsme Kozákov a zastavili se v samoobslužné restauraci U Kodrů v Bačově. Nandali jsme helmy a jeli po červené směr Lomnice. Ne tak Eva. Ta si také nandala helmu, my jsme jí ale frnkli a tak jela směr Lestkov. Prý to krásně frčelo. Tedy částečná druhá ztráta. Díky telefonům jsme se ale dali dohromady a sešli se v cukrárně v Lomnici.

Večer Ivin Střížkovský guláš s velkým úspěchem nahradila Hana gulášem ze Segedinu. Sobotní večer pak završili Míša s Pepou koncertem. Měli úspěch, po velkém potlesku obecenstva museli několikrát přidávat.

V neděli došlo na tradiční předčasné velikonoční šlohání

i na tradiční nebezpečné sopkové hledání vajec. Letos byla jedna ztráta: Míšino vajíčko uložené poblíž agresivních mravenců někdo rozšlápnul.

Největší nedělní "atrakcí" ale byl Pavel, který na výjezd směr Malá Skála vyrazil na novém elektrokole značky Merida:

I v neděli nám přálo sluníčko, i když trochu zamžené vesmírným prachem, nikoli saharským pískem, jak jsme se chybně domnívali.

Byla to pěkná vyjížďka podkrkonoším a rájem (českým). Děkujeme Pavle.

Všimněte si, Míša má nový dres!

(Nedáme si někdy ODPRDOS Oleška?)

Část HaHy byla ve Žluticích, o tom jistě podá fotozprávu Harmiva:

Na hlavní stránku HaHy