ODPRDOS Chrudimka+ Novohradka

28.4.-1.5. 2022
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva,
Korektura Hana
Foto Hynek, Pavel

Video Novohradka
1 Pardubice-Seč, 2 Seč-Polička, 3 Výlet Polička, 4 Novohradka Polič.-Pardub.
Čtvrtek 28.4.2022
Letošní OdPrDoS, zasvěcené řekám Chrudimka a Novohradka, začíná, po dvouleté pauze, zapříčiněné pandemií Covid 19, slibně. Na start do Pardubic se někteří vezeme super nízkopodlažním vlakem, do něhož i plně naložené těžké e-kolo vpluje s lehkostí baletky. Ten samý vlak i dokonce vagón máme zarezervovaný i na nedělní zpáteční cestu do Prahy. Jiní přijeli vlastním autem a jsou i tací, co přilétnou po vlastní ose den předem. Ale to pro zdatné Vorli, Hanu s Hynkem, přece nic není. A tak se nakonec můžeme plně oddat bájo říční akci, která rok co rok ve stejném čase koncem dubna, o Filipojakubských nocích a o prvomájových jitrech pohltí naše těla, duše, ba i naše miláčky bicyklová kola.

Před pardubické nádraží se postupně sjedeme v počtu 15, zbývající 4 dorazí do cíle prvého cyklo putování v podvečer.
Ještě na území města Pardubice najdeme soutok letos vyvolené Chrudimky a silnějšího Labe, které bylo naší řekou na jaře 2013.


Ohlédneme-li se zpátky do našich výprav minulých, byla nám sakrální turistika často docela blízká. Nepřekvapí proto malá zajížďka na jih Pardubic, kde ve stylu art deco dle plánů architekta Pavla Janáka v letech 1921-1923 vyrostlo pardubické krematorium. Jeho exteriéry a částečně interiéry sehrály důležitou roli ve filmu "Spalovač mrtvol" s nezapomenutelným Rudolfem Hrušínským, točeného Jurajem Herzem v roce 1968.

Většině se stavba dost líbí, ale bledý Kalimero se slovy, že mu toto prostředí nedělá moc dobře, se vytratí. Nějakou tu hodinku ho pak dnes nevidíme.


Po Pardubicích nás čeká pěkné město Chrudim, na jehož náměstí si dáme rozchod. Což mnozí využijí k příjemné kávičkové pauze na terase nedaleké útulné kavárny.

 
 
Míjíme chrudimské divadlo, ke kterému silnými zážitky a nehynoucími vzpomínkami je vázán HS. Trochu se zadrbhem ve Slatiňanech, kde roztrháni do více skupinek obkroužíme zámek, kostel sv. Martina, hřebčín a jízdárnu.
 
     
Hledáme též, kde bychom poobědvali, což se nám podaří na konci města v Motorostu Bonet. V podstatě projíždíme Železnými horami, od klikatě se vinoucího toku Chrudimky se střídavě vzdalujeme a zase přibližujeme.    
 
Dnešní cíl HAHY traséři umísťují do kempu na periferii města Seč.

V roce 1499 byla Seč jmenována jako městečko. Na město byla povýšena v roce 1853. O status města přišla v roce 1954 a znovu jej získala 12. dubna 2007. Uff, trochu pohnutá městská historie. Večer trávíme při kempovém ohništi - hodnotíme právě uplynuvší prvý den v povodí Chrudimky a kumulujeme v sobě teplo od ohně. Bude se hodit - značně chladná noc v dřevěných chatkách bez možnosti přitopit si se hlásí o slovo.

Po najetí myší na oheň se ukáže cyklistka, co dojela v hávu noci a vlastně nás dle ohně našla.
   

Pátek 29.4.2022
Autokemp U letadla opouštíme o dopolední deváté. Kolem špičkové vodní elektrárny Seč míříme přes obce Hořelec a Proseč do vesnice Ústupky. Jak symbolické - i my děláme ústupky, když kvůli uzavírce pro pěší a cyklisty mineme vodní nádrž Seč a zříceniny hradů Vildštejn a Oheb. Půvabná hřebenovka nad údolím Chrudimky však na nás čeká a vše nám vynahradí. Peláší s námi kdysi hustými lesy, teď částečně prořídlými dřevařskou lesní těžbou. Aspoň je pěkně z ptačí perspektivy vidět na řeku
 
Přes Trhovou Kamenici a Svobodné Hamry zavítáme na Veselý Kopec. Na zevrubnou prohlídku tohoto "skanzenu Vysočina" bychom potřebovali více času. Musí tedy postačit pár fotek a jede se dál.
 
Jelikož po žluté turistické, tak pro cyklisty drobet cesta necesta, přes pastviny, lesní kořeny a potoky. Štěstí, že máme ve skupině HAHY několik šikovných chlapců, kteří si se všemi přírodními nástrahami dokáží poradit. Oboustranná dokumentace

(foto Pavel)
 
 

Přes Hlinsko a Kameničky se blížíme k hlavnímu pramennému zdroji řeky Chrudimky.
   

Rybník Krejcar
 
Blbě u pramenu zaostřeno, promiňte
 A hle, máme ho! Sice v opačném sledu - od soutoku k prameni - ale celou řeku Chrudimku si můžeme červeně odškrtnout, jako že hotovou. Na okraji lesní lokality Humperky se hrdě vypíná žulový obelisk s nápisem "Filipovský pramen řeky Chrudimky dříve zvané Kamenice 708 m n.m." 3/4 kilometru odtud je nejvyšší vrchol Železných hor se zeměpisným názvem "U oběšeného" (737 m). Místní název je méně hororový, vlastně docela přítulný: "Na panenkách".

Ještě nás čeká sjezd s ojedinělým hrbkem, s menším stoupáním pod Lucký vrch a jsme v Poličce. V cílovém místním autokempu, kde spíme hned dvakrát. 


 
Sobota 30.4.2022
No, spíme... Noc v jednoduchých chatkách spíše prodrkotáme, jaká je zima. Ve dvou či spíše třech vrstvách, v rukavicích, čepicích, kapuci, ponožky taky dvoje, troje... Pak už je to přes den jen lepší a lepší, na kole se zahřejeme. Že je Polička moc pěkné a malebné historické město, se přesvědčíme hned po startu, kdy centrum projedeme křížem krážem.


Městské hradby, kostel sv. Michala, morový sloup, barokní radnice a hlavně dominanta města - kostel sv. Jakuba. Zde v kostelní věži se roku 1890 narodil později světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů. Zevrubná prohlídka Poličky a okolí by určitě stála za samostatný výletík. Tak příště... 


Cílem dnešního tak trochu odpočinkového dne (jedeme kolmo prakticky bez zátěže, jen tak na lehko) je přírodní památka - chceme sešplhat Devět skal s jeho 837 metry nadmořské výšky, nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny. To se nám nakonec po polední podaří a máme štěstí - davy turistů přilezou, až když skály opouštíme, nohy zase pevně v pedálech.


Do kempu v Poličce se vracíme kolem pozdně barokního loveckého zámečku Karlštejn a přes Pustou Rybnou.


Den ale zdaleka nekončí a noc - ta už vůbec ne. Vždyť je to ta Filipojakubská, noc před prvním májem, kdy i děvčata z HAHY spolku v sobě probudí ženu kouzelnou, ba čarodějnou, jež s radostí čirou se mezi hvězdami prolétne oblohou potemnělou.

U centrálního ohně v sousedství našeho kempu se nám taky dostane poklony od domorodého muže v nejlepších letech (40?): " Já být starší, tak se neudržím!"

Neděle 1.5.2022
S kempem v Poličce se rozloučíme po osmé ranní. Bicykly prvomájově opentleny krepovými stuhami pestrých barev, z hrdel jezdců občas se deroucí nějaké to prvomájové heslo, provolání, výkřik.
 Před návratem do Pardubic musí však peleton splnit důležitější úkoly. Najít pramen řeky Novohradky a následně i její soutok s Chrudimkou. V neposlední řadě pak pod vhodně rozkvetlou třešní nezapomenout na prvomájové políbení. Aby HAHY děvčata neuschla a nepřišla tak o svůj půvab!

Foto po najetí myší Pavel

Vše kupodivu docela klapne - odhalíme, že Novohradka pramení v poměrně zarostlé mýtině u osady Paseky u Proseče v nadmořské výšce 649 metrů. Zde je též označována jako Vranický potok. Na horním toku se valí příjemně hezkou oblastí Toulovcovy maštale. V dolním toku řeka protéká převážně rovinatou krajinou až po soutok s Chrudimkou u Úhřetické Lhoty ve 229 m.n.m. Pramen i soutok náležitě ofotografujeme

a Hynek navíc akci potvrdil videem.

Před obědem ve městě Luže omrkneme dominantu zdejšího kraje, úchvatný poutní chrám Panny Marie Pomocné. Do Pardubic dojedeme s předstihem a tak někteří stihnout ještě jedno orosené z místního pivovaru.

Možno konstatovat, že OdPrDoS 2022 se opěr povedlo. Pod taktovkou Pavlíka, který zajistil ubytování a určil schopné traséry. Kde objednal pravé cyklistické počasí sice nevíme, ale ty pláštěnky jsme s klidem mohli nechat doma.
 

Jako tečka obložená hospoda v Luži.
   
     

Na hlavní stránku HaHy