Pražské parky

16.5.2020
 
Autor textu Foto / video Ostatní
Kalimero
Korektura Hana
Foto Hynek, Iva, Kalimero, Marek, Pavel
Interaktivní mapa
soubor GPX Kalimera

 
Když jsem dříve někam jel na kole, nevšímal jsem si blízkého okolí domova a moje cesty vedly radiálně od domu pryč po okreskách. Cest na ně kolmých a cest polních jsem si moc nevšímal. Jelikož vzhledem k protiepidemiologickým opatřením byly zrušeny hromadné a dálkové výlety, začal jsem víc jezdit sám a prozkoumávat blízké území.

Objevil jsem nějaké zajímavé polní cesty, některé dokonce asfaltové; objevil jsem i obnovené historické aleje i zapomenuté pěšinky po mezích. Pospojoval jsem okruh, zajel prozkoumat některé nejasné části a trasu upřesnil. Akce "Pražské parky, cyklostezky a vilové čtvrti", v pořadí minimálně devatenáctá, i letos částečně zasahovala za hranice Prahy.

Vzhledem k tomu, že byla vládou povolena účast maximálně 100 sportovců, nebyl sraz u metra. Sice nás bylo jen lehce nad 20, ale u metra je hodně dalších lidí a nebyla jistota, kolik je mezi nimi sportovců a zda tak nebude překročen limit 100 sportovců. Kromě toho, přiblížit se k metru se bojím; je tam mnoho lidí neznámého zdravotního stavu. A tak jsme vyjeli, bez zbytečného postávání, po cyklostezce od mého domu v 9:06.

První byl na ráně lesopark Letňany. Projeli jsme sedlem mezi dvěma kopečky, původem jsou to navážky ze stavby metra. Kopečky jsou dnes krásně zalesněné a je na nich vybudován singltrek, jeho 4 části různé obtížnosti se jmenují Zahříváček, Kbelský, Čakovický a Letňanský. Nejnáročnější z nich je dlouhý 1827 m s převýšením 62 m. Už jsem si jednou dal Zahříváček a stačilo to, 700 m vlnité pěšiny mě vyklepalo dost.

Souvislou síť cyklostezek jsme opustili v Mladoboleslavské ulici u památníku prvního rozhlasového vysílání v ČSR, 18.5. 1923 se odtud z dřevěného domku poprvé šířil signál Radiojournalu.

Po polní pěšině jsme objeli oplocenou západní stranu kbelského letiště. Krásná vyhlídka na Prahu. Za prahem ranveje jsem nalezl nýt zvláštní konstrukce, asi upadlý ze startujícího letadla. V místě, kde se stýká oplocení letiště s oplocením dálnice jsme prošli brankou. Dojeli jsme na západní část nového segmentu severovýchodní cyklomagistrály, vedoucí severně od dálnice (Novopacká - D10) k lesoparku Arborka. My jsme však jeli jižně od dálnice oklikou přes Bažantnici a Hutě, zahrádkářské a vilové osady.

Do lesoparku Arborka v Satalicích jsme tak vjeli z jihu, po asfaltové polní cestě podjezdem pod dálnicí. Arborka je nově založená, v roce 2019 tu bylo vysázeno 89000 sazenic stromků, ale moc to neroste. Asi kvůli suchu. A tak nejhezčí na pohled tu jsou dva kulovité plynojemy v satalické plynárně.

Projeli jsme Satalice, okoukli zatáčku, kde se na D10 převracejí kamiony a podjeli dálnici stejným podjezdem, avšak na druhé straně železniční trati 070, která tudy vede skalním zářezem. Vyjeli jsme na další umělý kopec, vzniklý při stavbě dálnice. Odsud je pěkný rozhled na část Prahy a okolí, zvlášť na nákupní centrum Černý Most; otevřeno v roce 1997, tehdy největší svého druhu v ČR. Na navážce jsme posvačili, i malá oslava Ivy byla.

Do Satalic jsme se vrátili jinudy, pěšinkou po mezi; projeli jsme i relativně nový lesopark na východě této pražské čtvrti. Za jednosměrnou silnicí na Radonice, pro cyklisty obousměrnou jsme vjeli do přírodní rezervace Vinořský park.

Docela divočina, klid, dva padlé stromy přes pěšinu.


Projeli jsme Vinoří se zajímavou skalní ulicí a po hrázi mezi rybníky. U jedné z vilek je děsivá socha, částečně obnažená kostra.


Za lesíkem, možná je to lesopark, je zámek Ctěnice; krátce jsme nakoukli na nádvoří a ztratili několik členů výpravy. Nebyla vyhlášena přestávka a tak je nikdo nehledal. Vyjeli jsme z Prahy a v přilehlých Přezleticích jsme zjistili, že nejsme všichni a čekali jsme. Marně. Ztratili se totiž i ti, co je hledali a i ti, co hledali ty, co je
hledali. Neustálé čekání nevydržel Marek Sp. a odjel.

Z asfaltové polní cesty nad vesnicí Veleň, ze Zlatého kopce byl výhled na Říp i Bezdězy. Další asfaltovou polňačkou jsme jeli nad ves Sluhy a zase vyhlídka. Někteří se tak zakoukali, že se nedokázali včas rozjet a tak jsme jim ujeli vysokou rychlostí 10 km/h. Pravda, ve sjezdu do Sluh to krátkodobě bylo neuvěřitelných 23 km/h, což zaznamenal můj tachometr. Ve vsi Sluhy jsme se zase sjeli, tedy včetně ztracenců ze Ctěnic, až na Jirku H.

Další pěkná asfaltová polní cesta k Měšicím postupně degradovala na polní pěšinu s pasoucími se koňmi.


U Měšického rybníka jsme z rybáře vytěžili informaci o otevřené místní hospodě Sokolovna. Kde mají v rozlehlé obci sokolovnu jsme nevěděli, ale Hana jí našla, byla to zajížďka nepatrná. Pivo bodlo, už jsme se žízní na kolech pěkně motali. Relaxace pokračovala čicháním kytek v parku měšického zámku.

Odpojil se PePe, protože bydlel severně a příliš blízko; další seveřani, bydlící dál, pokračovali s námi na jih. Je to zvláštní úkaz, pokud výlet vede příliš blízko bydliště nějakého účastníka, tento se odpojí, i když výlet není ani v polovině. Výlet tedy má být naplánován tak, aby se trasa neustále přibližovala k místu bydliště všech účastníků. Například přejezd Pyrenejí od Tichého oceánu ke Středozemnímu moři Michal Třetina naplánoval správně, nikdo se neodpojil. U okružních tras neřešitelné.

Z měšického parku jsme dál jeli pešinkou po mezi na kraj Veleně, pak polní cestou téměř k Hovorčovicům a vznikající alejí do Třeboradic.

Alejí do Miškovic a další alejí do Čakovic, kde jsme projeli po nové cyklostezce. Pak přes přejezd. Přejet šikmo položené koleje (železničáři, nedokážete vést trať rovně?) v houfu cyklistů není snadné. Tento přejezd vsákl hodně krve, je to přejezd upír.

Výlet byl u konce. Ještě malá ukázka práce s www.mapy.cz na počítači. K plánované ukázce o smyslu 3D tisku nedošlo, protože Hana překvapivě zavelela odjezd, přestože domů nikdy nespěchá. Ani jsem nestihl vyndat připravené občerstvení. A tak jsem měl k večeři chlebíčky a pivo. Ke snídani taky. Nicméně Krušovického královského ležáku 12 stále 9 litrů zbývá a do léta se snad nezkazí.

Ujeli jsme 44 km, čas výletu 9:06, z toho čas jízdy 3:49, čekání na opozdilce 3:10, svačina a oslava na navážce 0:26, čas v hospodě 0:49, vyhlídky a výklad 0:52, průměrná rychlost jízdy 11,9 km/h, převýšení 244 m, teplota 15..24 stupňů.
   
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy