Týden sně-ženek

8.+9.3.2019
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva, Korektura Hana Foto Iva  Jašesta Hynek
Romanticky něžná, nevinně krásná... Nerada je sama a tak rovnou v silném počtu sdružuje se. Přímo v hojných trsech se pokládá coby nekonečný běloskvoucí koberec... Ale pozor - navzdory tomu všemu bývá jedovatá! Jen částečně, ale kdo by to řekl, že... Ano, jde o sněženku, v našich lokalitách o chráněný druh sněženky podsněžníka. Toxické alkaloidy této rostlinky jsou zejména v cibulce. Ochutnáme-li, bude nám hodně špatně - otrava způsobí nevolnost, zvracení a průjem. A tak pouze kochat se, kochat se a zase jen kochat se...

8. březen jako Mezinárodní den žen zažívá poslední léta renesanci. To si uvědomuje i Hynek. Pobíhajíc zřejmě v mladoboleslavském parku Štěpánka? Nebo v rašeliništi lužního lesa při soutoku Labe s Vltavou? mění se v lovce beze zbraní a do svého fotoaparátu lapá obrázky důvěřivých sněženek. Sněženka po každé jinak. Sněženka několikanásobně jinak.

K nám ženám spolku HAHY pak 8. března dorazí "sněženka originál" s těmito doprovodnými řádky:

Dnes je tvůj den. Jsi žena a to moc dobře vím. Vzhlížím k tobě s úctou, protože umíš:
· Okouzlit
· Potěšit
· Překvapit
· Dělat moc věcí najednou
· Mezi jiným třeba uvařit, upéct, uklidit a pak hned tančit
· Usmát se
· Pochopit mne i jiné méně dokonalé bytosti lidského pokolení (muže)

Jsi prostě JEDINEČNÁ. Proto posílám, JEN TOBĚ, sněženky, které jsem vyfotil jen a jen pro tebe. Nekecám. Klidně porovnej fotku ode mne s ostatními HaHy-ženami. Tu tvou jiná nemá! Hynek ti přeje, aby sis užila svůj den.
Jako první se svým trsem sněženek pochlubí Lenka a vyzve ostatní sněženkami obdarované, aby ji následovaly. A tak se navzájem my ženy ujistíme, že každá dostala úplně jinou sněženkovou fotečku...
 


Reagují i někteří muži z HAHY. Kalimero například projeví přání, že by chtěl taky všechno tak pěkně umět jako Hynkem oceněná žena.

HS "zdraví všechny Sněhule" a pošle v příloze obrázek sebe sama v mile primitivní skice.

Muži faktického činu jsou ovšem Kralupáci - K1 a H6. Asi už pošesté naplánují cykloakci "Tradiční jarní sněženky", kterou zvou k účasti na pěkném sobotním výletě nejenom ženy. Pouze pár hodin po pátečním Mezinárodnim dni žen...
 
Na kralupské nádraží přijíždí vlak od Prahy s dobře půlhodinovým zpožděním. Nezbytné kolektivní foto a frčíme. Rozhodneme se pro Dvořákovu stezku - vede do Nelahozevsi mezi levým břehem řeky Vltavy na jedné straně a pískovcovou Lobečskou skálou s tzv. nelahozeveskými železničními tunely na straně druhé. V Nelahozevsi podklouzneme pod renesančním zámkem, když tu "prááásk" - řetěz se přetrhl. Řetěz u kola H6, ten si to aspoň umí rychle opravit. Nicméně naše zpoždění se prohlubuje. A tak po opravě závodíme s větrem - někdy je to náš spojenec a pěkně nám funí do zad, jindy se hrne proti nám a nebo nepříjemně z boku. Ale ještě se to dá zvládnout. Ze starého Miřejovického mostu letmý pohled k Miřejovické vodní elektrárně. Rádo by kolektivní foto na mostě - jsme jenom tři, čelo výpravy jsme telefonem poslali dopředu.    

Nestavíme ani u barokního zámku rodiny Chotků ve Veltrusích a peleton dojíždíme až u Domova pro seniory v Červeném Mlýně Všestudy. Následují obce Bukol, Zálezlice, Chlumín. Brzdíme až v Obříství. Máme zde plánovaný sraz s kamarády z Mělníka a Neratovic. Přijeli většinou na kole, jen Anička si zpestřila tuto sobotu pěším výletíkem z Mělníka. V občerstvovně při řeznictví Kohout a synové je též v plánu poobědvat. Kohouti však mají nečekaně zavříno - v pořadí dnes třetí a doufejme že i poslední podpásovka. Obědu v tomto typu zařízení se ovšem nechceme vzdát. Víme o relativně nedaleké kohoutí pobočce a tak po větrné jízdě přes Štěpánský most se úspěšně a chutně najíme u Kohouta a synů na Krauzovně.

 

Už tak dobrá nálada graduje, když vjíždíme do přírodní reservace Úpor, jednoho z největších lužních lesů v ČR. V klínu soutoku Labe a Vltavy se zde v tuto dobu nachází nefalšovaný sněženkový ráj...Naši machři seřadí nás sněženky do jedné lajny - prý ať se do sytosti pokocháme, když včera byl ten slavný MDŽ :-)




Nečekaně sladká tečka se nakonec vyvine při zpáteční cestě Obřístvím. V cukrárně v Domečku u Sikorek se nám zalíbí natolik, že začínáme spřádat plány, kterak sem umístit víceméně pravidelné setkávání nás cyklistů uprostřed týdne. Sice cukrárna, ale pivko čepují.
 

Na obloze rozhodně nuda není, vítr honí mraky a snad i slunko, ale na nás si nepřijde. Na úrovni Veltrus že by dokonce chtělo pršet? Tak to ne, řekne si J2 a souká se do výrazně žluté pláštěnky ponča. Tím případný déšť definitivně zažene. V cílovém kralupskému nádraží natočíme 60 vyfoukaných km. Solidní počin na úvod jarně-letní cyklistické sezóny a pro některé z nás i požehnané první jarní kilometry na kole.
   
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy