Královský Silvestr a Nový rok 2011

31.12.2010-01.01.2011
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva, Hynek Iva, František, Hynek, Michal, Míla, Míša  
galerie-Hynek galerie-FraM
 
Lehce po půl osmé silvestrovského rána se František, Král z Hoštic, autem stavil na Střížkově pro hrnec guláše. Bylo tak domluveno, neb jsem chtěla v odpoledních hodinách kolmo dorazit do Hoštic. František nás totiž pozval, abychom s ním v Hošticích doprovodili rok 2010 k jeho úplnému konci. A s velkým hrncem čehokoliv se na kole přece jenom jede blbě, mohla bych třeba trousit. Jak známo, u mě v Roudnické na Střížkově se dobře parkuje a cokoliv nakládá. Ovšem tentokrát František pravil, že v Roudnické je nejhorší silnice s nánosy zmrzlého sněho-ledu v širém okolí, a že jízda do Hoštic proti tomu bude hlaďounká paráda. Až na kratší úseky, kde drobet naváto a posun k cíli pomalejší, tomu tak skoro bylo. 17 kiláčků poslední den v roce jsem ujela za jednu solidní hodinku.
Hana s Hynkem jeli autuem. Pan Král nás už čekal a abychom se ve Františkově zámku vyznali, připravil nám plán s popisem (video). V plánu byla odpolední vyjížďka královstvím na běžkách. Hana se necítila moc fit, ale kouzelná knedlíčková polévka přebyla následky chemošky zvedla fyzickou i psychickou kondici a tak jsme vyjeli do lesa a polí.
V hoštickém domečku číslo popisné 49 teploučko, útulno, celková atmosféra vskutku natěšeně silvestrovská. Oheň z krbu plápolá, kol dokola mísy a talíře prohýbající se pod lahůdkami do slana i sladka, kol dokola množství pohárů, sklenek a skleniček. Netrpělivě čekají, čím naplněny budou. Vydatná polévka s játrovými knedlíčky (královská mňamka od pana domácího) rychle mizí, ale dostane se na každého. Na každého z dvanácti přítomných - spočítal to František a pravil, že je nás jako v pohádce "O Marušce a dvanácti měsíčkách".
Roztopená sauna a napuštěný ledový bazének vítají otužilé příznivce zdravého životního stylu... A už se ladí kytara jedna a vzápětí druhá... Zábava v plném proudu, zpíváme, kecáme, smějeme se..."Kdyby nic jiného, tak to, že se tak perfektně zadařilo ostříhat Karmeje, je náramný závěr roku", špitne kdosi. Ano - i kadeřnický salón s vedoucí střihačkou Míšou a s ním přidružená legrace před zraky všech je k dispozici.
Bezva pohodový a nenásilně veselý čas plynule doplouvá k půlnoci a máme tu novoroční přípitek s tradičními bublinkami... Že by "rozvíííjej se poupááátkó" se šampusem? I tento popěvek zkoušíme... ;-) Neříkám že všici, ale mnozí vydrželi být vzhůru až do půl čtvrté ranní.
 
   

1.ledna roku 2011.

První vstává František s Míšou a já. Tak, abychom nejpozději v osm vyrazili kolmo směr Mělník. V deset si totiž chceme připít s Ottis týmem silničářů a ostatními cyklisty na šťastný a vydařený nový rok.Ráno je nádherně jiskřivé, kontrast běloucího sněhu a modré oblohy úžasný. Na obzoru se vyhoupne slunko, žhavý kotouč a věčný životabudič. Předává nám svou skvělou světelnou energii a tím pádem i dobrou náladu. Tu nám nezkazí ani první defekt nového roku - kolem deváté Míša píchne přední kolo. Hlavní mechanik František se činí a duše je brzy vyměněna za novou, celistvou. Usuzuji, že je čas na sluneční brýle a taky měním. Tímto přivábím v poměrně krátkém čase mraky a do této doby široširé blankytno je nahrazeno kolísavým polojasnem.

   
Jsme právě pod mělnickým zámkem, když hodiny bijí deset. A za okamžik se již zdravíme s přítomnými cyklisty a za další okamžik si bublinkami připíjíme na "šťastný a úspěšný". Jsou tu i tací, co nechali své bicykly doma a přivezli se autem.
Náčelník cykloklubu Mike mezi nimi. Ještě startovní foto a jedééém! Náčelníkovo auto nás pomalu předjíždí, pro jeho posádku se stáváme vděčným fotoobjektem. I připadáme si jako Star při velkých mezinárodních závodech :-). Nejprve jako malinká bábovička se na obzoru objevuje cílový vrch Říp, postupně však roste a nabývá majestátných obrysů magické hory. A ta jako by nás magneticky přitahovala... Netrvá dlouho a jsme u vrcholové rotundy sv. Jiří. Chvíli pobudeme, kolektivní foto vytvoříme, třikrát pravostranně rotundu oběhneme. To aby štěstí drželo se nás :-) Při sestupu dolů potkáváme pana Nešpora, žijící legendu nejenom novoročních výstupů na Říp. A dostáváme slavné nešporovské zápalky na rok 2011, s nezbytným obrázkem Řípu na jedné a rotundy sv.Jiří na straně druhé.
   
Zpáteční cestu volí František přes Vražkov a po "staré teplické". To kvůli mně, abych nejkratší cestou stihla návrat domů na Prahu 8 ještě za světla. Silnice většinou dobře sjízdná, kluzkých úseků, kdy se musí jet opatrně a tudíž pomaleji, je méně. Asi 10 - 12 kiláčků před Prahou se s Míšou a Františkem loučím - odbočují vlevo na Hoštice. Za chvilenku budu taky doma, říkám si a netuším, že mě čeká nejhorší úsek dnešního novoročního cykloputování.

Silnice "608" se otevírá do volného prostranství, fouká poněkud silnější boční vítr, začíná sněžit.Moje strana silnice je místy solidně zaváta sněhem. Těch pár aut, co se zde mihnou, jede pomalu a obtížně. Mně to místy nejede skoro vůbec.Seskakuji tedy a jdu pěšky, kolo ve sněhu tlačím... Tak kilák a něco? Silnice v Praze je už opět čistá, ale já toho mám tak akorát dost...Cítím fyzickou únavu z těch celkových cca 80 novoročních kilometrů. Zároveň však i fajn pocit, že jsem neporušila tradici. Že i za letošní na sníh bohaté zimy pozdravila a pohladila Říp.

Zaznamenala Iva

Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy