Jak se nám provdala Klára

(a jak jsme mrzli v Polabí)

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hlavně Iva, kousek Hynek	Jašesta, Hynek Fotogalerie Video-tanec, čokoláda	Interaktivní mapa sobotního výletu

Zcela rozmarný duch pátku mnohé vyburcuje k podivným aktivitám. Domácí kutilové propadnou svým vizím a jiní se nechají unést na křídlech společného veselí a humoru.
Tak tuto předpověď do světa vykřikoval jeden stolní kalendář na pátek 9. dubna. Byl to významný pátek, jeden z těch veledůležitých. Vdávala se nám totiž Klaris. Naše velmi dobrá cyklokamarádka Klára.
I když by se mezi námi nějaký ten kutil našel, příliš prostoru propadnout svým vizím neměl. I nechal se rád unášet s většinou. A že veselo, humorně, no prostě úžasně tedy opravdu bylo...

Sešli se cyklisté nejen mělničtí, nýbrž i z širokého okolí se sjeli - z Bosyně, Byšic, Čerčan, Hoštic, Kosmonos, Kralup, Mladé Boleslavi, Plzně i Prahy... Nejenom auty. Mnozí urazili na kole až 40 km (Hana s Janou), ostatní jen o něco málo méně (Marek, Jašesta, Harmiva... ), šaty na převlečení v baťůžku na zádech. Přespolní našli pevné zázemí u náčelníka Třetiny a řídili se přesnými pokyny:
Posílám známé věci i čerstvé detaily k pátku. Platí sraz tady ve 12 hodin, cca kolem půl odchod na nádvoří zámku, od 13 hod. účast na obřadu, focení. Úbor normální až společenský, s sebou helmu a cyklistické rukavice (oboje použijeme při focení). Poté máme volno, čehož v případě dobrého počasí chci využít k malému velkému okruhu na kole (trasa tajná, ale je to směr Kokořínsko). Po návratu a převlečeni do "civilu" splníme přání nevěsty a ženicha - dostavíme se opět na zámek, chtějí nás po 19 hodině..
Dům v Ostruhové ulici po celou dobu akce poskytne nezbytné zázemí (sprchy, převlékárny, stání pro kola, 3x WC). Něco dobrého na zub od novomanželů tady už taky mám (+ ty postarší utopence, co po nich touží PP). Lůžek je k dispozici 7, přednostně pro dámy. Vlastní spacák s sebou, někteří (muži) i karimatku.
S obvyklým pozdravem Heavy metal - Mike

Už kolem nápadů na kolektivní svatební dar se užilo nemálo legrace. Taktéž kolem návrhů na zpestření svatebního veselí. Zda-li raději unést nevěstu či lépe ženicha hasičským či jiným vozem, nebo oba novomanžele donutit k projížďce na cyklotandemu po zámeckém nádvoří. A co takhle využít děti z mateřské školky, kde učí Anička - obklopily by ženicha a jejich hlásky by se překřikovaly: "Ahoj tatííí !" Jako první s reálnou vizí se přihlásila Lenka:
Tak nám přišlo jaro a za chvilku tu budeme mít svatbu. Nevím, co jste vymysleli vy, já nic. Jen tak mi v rychlosti napadl zlatej trpaslík, jako trvalá a nevkusná památka na kamarády (nedávno jsem běžela kolem něj a vypadá jak trpaslík z Amelie... jen je zlatej). Pak mi napadl nějakej společnej zážitek... Let balonem jsem vyřadila, chtěj za něj hodně. Ale stačilo by třeba letadlo, to dáme dohromady. Z těch zážitkovejch akciček se dá něco vybrat, například "střelba na cíl" - to se do manželství taky hodí. Ale společnej výlet "za modrým z nebe" bude lepší. Chci jet na Šumný Mělník a k Bobrovi hlavně proto, abychom to společně probrali! Harmiva, která zná ženichovu kůži, je pro. Lenka K.

V hojném počtu jsme se potkali na poznávací procházce a následné přednášce o Šumném Mělníku. A definitivně rokování "o daru - nedaru" uzavřeli v mělnické restauraci Vinný dvůr. Bude zlatý trpaslík a vyhlídkový let. Pavlína, dcera Pavla Fišera, zařídí vše potřebné - pobývá na jednom letišťátku jako doma. Na poslední chvíli (den před svatbou) sežene Harmiva dřevěnou kočku. Ty Klaris může ve všech podobách, má je ráda.

Samotná svatba Kláry a Martina je velkolepá. V krásném prostředí mělnického zámku, v oddacích prostorách k tomu určených jsme svědky, kterak hrdý pan otec předává s důvěrou svou dceru do rukou ženichových. Kterak slečna Klaris se stává mladou paní Klárou. Následující gratulace a focení se pak odehrají na přilehlé zámecké terase - počasí nemůže být lepší, někdo musel ty nahoře řádně podplatit - je jasně modro, odfoukáno, viditelnost do daleka, do široka, České středohoří s důvěrně známou horou Říp všemu přihlíží. Aby atmosféra byla klasicky národní, ryze česká, s moc hezkou nevěstou a urostlým ženichem. A nejenom hora Říp vše posvěcuje. I pěkně přizdobený dekolt nevěsty... Víc jak na trpaslíka (kterému to mimochodem taky sluší) musím koukat na dekolt Kláry a vzpomínám na Hynkova slova ... "měla moc pěkně udělaný ty prsa"... a fakt měla (později rozjímala Lenka nad svatebním fotem).
Je nás něco kolem 2 desítek kamarádů cyklistů (a možná víc), co si připínáme cyklohelmy a prstíky suneme do cyklorukavic. A stavíme se do fronty gratulantů. Ostatní "normální" svatebčané nám dělají místo se slovy: Pusťte napřed helmaře. :-) A helmaři novomanželům gratulují a připíjejí šampaňským s čerstvou, dokonale červenou jahodou.

Počasí je vcelku stále velmi dobré a tak vyplňujeme odpolední čas cyklovyjížďkou. V Bosyni vyzvedáváme Dádu a posedíme U Bobra. Nad pivkem a horkou griotkou. Nezapomeneme a zapějeme "rooozvíííjej se poupááátkooo". V dobré náladě sjedeme z Bosyně nábližkovým dolem k Harasovskému rybníku a dolem Kokořínským to švihneme na dohled hradu Kokořín. Nějaké to památeční foto a honem zpět do hlavního náčelnického stanu na Mělník. Je frišno, slunečno a jízda na kole spanilá.

Děvčata se bavila dobře:

Vracíme se na zámek a právě v tom nejlepším. Svatebčané hodují u bohatě prostřené tabule, tancují za doprovodu živé muziky a živých zpěváků, velmi dobře se baví. Michal s Laďou předají nevěstě každý kytici, cykloklub Mike pak svůj svatební dar. A velmi rychle, nenuceně postupně všichni splyneme s ostatními hosty, s tím nádherným prostředím mělnického zámku, které je tu dnes jen a jen pro nevěstu a ženicha, novomanžele Kláru a Martina Foitovi, pro jejich blízké z příbuzenstva a také pro blízké přátele.

Zážitek, na který se nezapomíná. Zážitek s velkým "Z".

Kláro, Martine - díky, že jsme mohli být při tom.

Hynkův výletní polabský doplněk.
Po té, co večerka byla ve 03:00, se nám ranní budíček na 09:00 nějak nedařilo realizovat. Kamarádi ale počkali, a tak jsme na stezku Polabím vyrazili s malým (tradičním) zpožděním. Dozvěděli jsem se zajímavosti, drby a skutečnosti z chemické výroby v Neratovicích, projeli se po nuda pláži, vystoupali polabský kopec a poznali vítr, déšť i jiné srážky. Viděli jsem, jak rychle jde obsloužit nečekanou návštěvu cyklistů ve vesnické hospodě v Dřísech (mapa cesty).
A vězte, až vám PePe řekne: "To je suchý mrak", znamená to, že z něj nebude pršet, ale budou padat jenom kroupy. A stejně to bylo fajn.

Sem

můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy