Korsický deník
-první část

17.5.2009 - neděle (35km)

HaHy si vypráví o jakési Stáně (asi vedoucí zásobování, dodala jim dobré víno a whisky na cestu), pak mluví o noční návštěvě Pizzy a tvrdí, že i v noci je místní věž nahnutá. Na ostrov dojeli s moby lines kde pilně plnili úkoly: dospávali na lavicích a obkreslovali mapové podklady, které jim rozdal velitel výpravy, Jiří Okrouhlík.
Člen Hynek si dává předsevzetí: V příštím životě se budu učit lépe jazyky, to se mi pak nestane, že bych si na trajektu koupil to nejdražší kafe (s nadějí, že jej bude nejvíc) a místo toho dostal normální kávičku s alkoholem.
Bus zájezdníky dováží do campu U PEZZO v St.Florent. Vrhají se do moře a nadšeně chválí jeho teplotu. Pak nasedají na ty dvojkolky nad 500m do sedla, asi trénují. Při sjezdu testují víno v Patrimoniu, místní známý muškát jim připadá moc sladký, zkouší jinde, víno chválí, ale odmítají nákup ve skle. V 19:30 se schází na večerní "sedánky"= výklad výpravy na zítra. Večer pak při víně se skupina HaHy rozšiřuje o čekatele Karla, Jarku a Olgu.

18.5.2009 - pondělí (61km)

HaHy se vydali do vnitrozemí, na začátku trasy jim Karel T. dělal praporečníka, vlajku vezl na přední brašně. Někdo na trase zkoumal květiny, někdo krajinu, jiný korsickou likvidaci aut pádem do údolí Defile ne Lancone. Všichni se pak na sešli u kostelíka San Michele de Murato (1280-pozdě pisánský styl), dle pověsti jej přes noc postavili andělé.
Také Hahy zaznamenali první ztráty, konkrétně Staník v chlebu nechal polovinu zubu, čímž jeho úsměv získal kouzlo a jeho spolustanovnice mu dala přezdívku pizizubka. Mimochodem StaR ve stanu postavili mezi sebe protihlukovou barieru, malou berlínskou zeď tvořenou vysokými zavazadly, která jinde neměla místo. Bezvlasí členové HaHy dnes naopak měli zisky, získali pěkné rudé opálení lebek.
Pozdní odpoledne bylo věnováno návštěvě Florenta, nákupu pohlednic a zmrzlin. Pochod byl završen použitím zkratky, která vedla k brodění. 

19.5.2009 - úterý (154 km)

Severní prst našeho ostrova CAP CORSE byl zkoumán rozdělenými skupinami v různých směrech. Nejdelší byla cesta po obvodu, nejvyšší stoupání do sedla Col de Teghime (536mnm) k dělu nad Bastií si jezdci odbyli hned na začátku stejně jako hustý provoz v/za Bastií. Když si po obrátce na nejsevernějším cípu mysleli, že mají nejhorší za sebou, ještě je pěkně vyčerpaly zálivy s houpačkovými silnicemi dolů->nahoru (ne na horu, ale na úbočí, ale i to jim stačilo).
Horší střet s autem než v Bastii málem měli Olga a Karel, mezi kterými se projíždějící auto jen tak, tak vešlo. Naši korsičtí řidiči jsou většinou trpěliví a ohleduplní, magor se ale najde všude. Také členové HaHy provedli první sběr kamenů a to na černých plážích u obce Nonza.

20.5.2009 - středa (105 km)

"Zajímavá krajina není pustinou" - si poznamenal v deníčku Hynek. Tento den dochází k prvnímu přesunu a to do kempu Les Castors v Calvi.
Rozjezd byl asi pro cyklisty optimální, stále lehce nahoru. Takový sklon, kdy se člověk nezadýchá a může si povídat a bezpečně dívat kolem kola. V druhé třetině byly kolisty pozorovány především zavěšené vesnice. Ty vznikaly proto, že na pobřeží bylo z hlediska nájezdů pirátů a jiných nájezdníků nebezpečno. Dostat se do nich nebylo tak lehké, což poznali i HaHy nájezdníci dobývající vsi v poledním horku (Ochiaatana) či odpoledním horku (Speloncato - nazvaný po česku Špeluňka). Zde se podařilo dostat i do kostela s dvojí křížovou cestou a kůrem s hudebními motivy.
Ač byly skupiny HaHy rozděleny a setkání neplánovaly, na vteřinu přesně se setkaly v Cateri, aby společně vychutnaly stoupající silnici do Col de Salvi, výhledy na zátoku a serpentinující sjezd přes Zilia až do Calvi. Rychlost byla taková, že sjezdci přejeli kemp a museli se pár desítek metrů vracet. Sjezd si užili ještě jeden a to přímo na zadničkách, v kempu byla H2O trojskluzavka.
Jahůdkou (nevím, proč stále psát třešničkou) na dortu prý pak byla večerní procházka po krásném Calvi, především po citadele vrostlé do skály. Na fingované rodiště Kryštova Kolumba neskočili.

21.5.2009 - čtvrtek (90 km)

Špionážní činnost byla nejvyšší hlavně na začátku přejezdové etapy do Porta. Fotografické přístroje zaznamenávaly skalní útvary, které tvoří sochařskou výzdobu výjezdu z Calvi. O to lépe se pak stoupalo. Po obědní přestávce v Le Fango provedli HaHy výjezd do van řeky Fango, kde provedli koupačku. Vzhledem k teplotě vody to měřeno časem byla spíše byla osušovačka než koupačka.
Ke zvlhčení cyklistů pocením došlo naopak v následném stoupání na sedlo Col de Parmarella, kde silnice šněruje lesy a vždy na chvilku ukáže cíl. Pak následovaly jen odměny:
- dlouhý sjezd
- studená voda v pramenu u eukalyptů
- první červené skály před Portem
- krásně vybrané místo od Jarušky v kempu Sole e Vista
- vojenský příjezd Lenky a Karla (příkaz stíhal příkaz, osobní volno až po splnění úkolů)
Za zaznamenání stojí dva výroky dne:
Eva při stoupání na opticky klesající silnici: "Nesnáším zkopce, co jsou do kopce."
Olga sedící na židličce ozdobené souhvězdími při debatě o hvězdách nad námi: "Velký vůz je pod mou velkou prdelí."

22.5.2009 - pátek (45 km)

Probuzení s čerstvým vonícím croissantem do stanu pro všechny HaHy připravila Lenka, snídaně vlastně "v posteli" měla jen drobnou chybičku, káva bude prý na příští výpravě ;-).
Páteční výpravy mířily na dvě strany. První směr na Oto, kde za mostem je stezka pro chodce podél řeky, údolím Spelunca. Tu by absolvovali Ha+Hy, kdyby nezahnuli  před mostem podél jiné horské říčky (poslouchat velitele se vyplatí). Ale takhle zažili dobrodružství při přeskakování z kamene na kámen, průchody sakra studenou vodou s botami v zubech, brodění společně se skupinou "horských krav".
Druhý (odpolední) směr stoupal na červené skály Les Calanche (česky Kalánky). Tady digitální fotoaparáty "cvakaly" ostošest. Tyto skalní útvary jsou lákadlem pro mnoho návštěvníků Korsiky, lepší je návštěva brzo ráno nebo v podvečer. Dále cestovatelé dojeli do Piana, které patří do asociace 152 nejkrásnějších městeček Francie.
Večer účastnice Lenka voněla palačinkami, Karel vedl kurs maďarštiny a všichni se šli dívat, jak se slunce jde koupat do moře.