Kralupská dršťkovka H6

Je libo drškofku či některý z nepřeberného množství čajů a čajíčků?
S nadsázkou v duchu této nabídky strávili někteří z HaHy spolu s kamarády, cyklisty Mike, moc pěkné odpoledne, podvečer i samotný večer.
Čas adventu má vždy své kouzlo. A okořeníte-li ho dobrým nápadem, humorem a positivně přátelskou atmosférou, výsledek nemůže být jiný než skvělý.
První nevinná zmínka a následné pozvání na "polífku drškofku" od Jaruš 6ákové z Kralup před víc jak 2 lety. Odehrálo se za humny Vídně při jedné prima cykloakci.
Zdánlivě komplikovaný vývoj "polífkového story" se realizuje až o letošním podzimu. Od dramatického požáru pražské vietnamské tržnice přes bujnou mail-konverzaci do polífkového finále.
Pro nezasvěcené ukázka (ukaž/schovej na kliknutí):
U Šestáku v útulném domečku je nás nakonec 15, drškofka výborné chuti, o recept se zeleninovou variací si musíme Jarce říci. V prádělňáku Jaruš sice polífku nevařila, ale ten Hrnec s velkým H taky nebyl zrovna nejmenší. I Harmivě, která došla s Vláďou jako poslední od nádraží za doprovodu Kralupáka Káji, ostatní nechali - vyšly na ní plné dva talíře drškofky! Šestákova buchta s jahodami i ta druhá s rybízem též vynikající,
lahodná vína bílá, červená, medovina Dolská... Nevím, koho jako prvního to napadlo, ale už kolují fotky z útlého dětství, mládí, ale i z tanečních. Žasneme, smějeme se, žasneme :-)
Přichází čas na kralupskou procházku, tak honem podrbat černočerného Šestákovic kocoura a vyrážíme.
Dokud je ještě drobet toho prosincového světla a než nás brzká adventní tma pohltí.
Kralupy nad Vltavou, městečko v mělnickém okrese, asi 30 km severně od Prahy. Na svou relativně malou rozlohu má velké množství lesů, skal a vodních ploch. Tyto vody a zejména řeka Vltava zapříčinily v srpnu 2002 rozsáhlou povodeň. Na některých domech možno dodnes vidět typickou "čáru" ukazující výšku tehdejší hladiny.
Prudce strmou cestou se dostáváme až na samý vrcholek vápencově skalnaté stráně (jméno má zvláštní: Hostibejk) - odtud Kralupy jak na dlani: Kostel, vlakové nádraží, Hotel Sport, bazén, zimní stadion, Kaučuk Kralupy, řeka Vltava.
Japonec vzpomíná, že coby kluk Jeník 6ák dobýval z roztodivných vápencových útvarů trilobity a Kája se svou Janou a taky Jaruš 6áková doplňují, že zde končila většina dětských dobrodružství.
 
     
Sejdeme dolů k vodě a za Kralupským viaduktem směrem od řeky narazíme na krásnou Ametystovou čajovnu. Nelze nevkročit, ostatně návštěvu této oázy jakoby jiných světů máme v plánu.

"... třetí šálek hledá vyschlé prameny říček v duší, aby nalezl příběhy pěti tisíců svitků..."
Se čtvrtým odchází bolest minulých křivd, pátý očišťuje maso a kosti...
Potěšení ze sedmého moku sotva mohu snést... Čerstvý vítr proniká mými křídly, jak si razím cestu..."

Toť částečná citace z čajového lístku - odtud si každý objedná tea, od něhož si slibuje povznesení když né těla, tak alespoň mysli. Interiér čajovny není tak vyhraněně čínský. Zajímavě se zde propojují vůně dřev převážně z Číny, ale i z Afriky a Jížní Ameriky. Co se čajů týče, je z nás všech nejzkušenější Jaruš. Na doporučení objednávám silný čaj zázvorový, ale ochutnávám i čaje jiné: Karamelové maté, Indiánské léto, Čistá mysl, White monkey a nejrůznější čaje ovocné, zelené, bílé, černé... Můj čaj s čerstvě nastrouhaným zázvorem je zajímavě chutný. S Bílou opicí, kterou objednala Hana, je to slabší ;-)
Ještě v čajovně nás zastihne Vlčánek - v pozdním odpoledni se mu přece jenom podaří urvat se ze své pracovní soboty a dojet za nám z Prahy. A tak se naše "polífkovo-čajová společnost" zaokrouhluje na solidní číslo šestnáct (16).
Nakonec v domečku u Šestáků se vyškrábe něco drškovky i pro Vlčánka - dostává poslední, ale opravdu poslední talíř té dnešní výborné polífky...
Na závěr ještě hodnocení Kalimera:
Takhle pojatou drškovku jsem ještě nezažil. Neskutečná lahoda. Sen. Perla. Jarka Šestáková má jedničku. Jak polévky v talíři ubývalo, nabíral jsem menší a menší porce, už by mi stačila kávová lžička. Převaloval jsem tu dobrotu v ústech, aby se všechny chuťové jamky dostatečně naplnily. Poslední hlt. A teď chleba. Dokáže vsáknout poslední ulpělé kapky z talíře. Chuť pomalu doznívá. Pomalu se vracím ze sna do reality.
     
Zapsala Iva, fotil Hynek

Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:


Na hlavní stránku HaHy