Co jsme dělali v prosinci
|
|
Co jsme dělali v prosinci |
|
| Kolo jsme si skutečně neužili, zato běžkovat už skutečně šlo. A navíc bylo netypické jizerské počasí. Nebyla mlha, díky inverzi jsme si skutečně užili sluníčka i modré oblohy. A když Mrazík omaloval stromy, nešlo nefotit. Posuďte sami. První (15.12.)fotila Jana: | ||
 |
 |
 |
| Týden poté jsem bruslil po Jizerkách s Hanou, Janou, Rudy, Mírou a Evou. Poslední jmenovaná pak byla doma přepadena, ale vykoupila se polévkou a vánočním cukrovím: | ||
 |
 |
 |
| Dvacátéhošestého s námi (Hana, Eva, Rudy) jel i Staník. Hory byly plné lidí, ale z fotek jsem je vyřadil. | ||
 |
 |
 |
| Dva dny před Silvestrem stálou partu HaHyRuEv doplnila druhá Eva, z Boleslavské sekce, Rindtová se svými dětmi, Honzou a Hanou. Zima tentokráte kouzlila (Zapka mi zakázala psát o kýči) nejvíce a vyřádila se na stromech: | ||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Nejsme
jenom turisté, tradičně závěr sezony je v divadle. Předtím je větší nebo
menší procházka Prahou (tentokráte za Ladou). I na malé dárky došlo, jen do
těch HaHy triček velikosti S ještě žádná z našich děvčat nezhubla. A doufám,
že nezhubne. Večer nám pak v
Divadle v
Dlouhé vyprávěli Pratechettův příběh
Maškaráda. |
||
 |
 |
 |
Je libo fotogalerii? Vstupte do
Šámalky
 Zapsal Hynek, fotil týž a též Jana Přikládám ještě osobní statistiku, tady ji najdu. Letos mám na tachometru 6213 km. |
||
|
|
||
 |
Předvánoční procházka Prahou |
 |
| Až když nás Míla mailíkem upozornila, že "rok s rokem se sešel a my máme možnost potkat se na tradiční Předvánoční procházce Prahou", uvěřila jsem, že opravdu
Vánoce klepou na dveře. I vyrobila něco vánočního punče, rozdělila do dvou půllitrových termosek
a začala se těšit.
V "jelínkovské režii" tyto skvělé akce totiž nemají chybu - vidíme kus Prahy z neotřelého úhlu pohledu a mnoho se toho od Jardy dovíme. Nenásilně a poutavě vstřebáváme zajímavosti geografické, historické, literární i ty z doby současné.
Jako srazové místo vybrána známá poliklinika v ulici Antala Staška. Neb Jarda rozhodl, že předvánočně procházet se budeme Prahou 4. Letošní HaHy zastoupení je poměrně silné - přichází Lenka, Iva, Japonec a ... jedno překvapení: To překvapení se přiblíží k Lence ze zadu, zakryje jí oči dlaní a Lenka má hádat, kdo že to přijel do hlavního města... Lenka hádá, hádá, ale uhodnout nemůže. Nezbývá než se poddat - úžas a radost veliká: Navštívit předvánoční Prahu se rozhodla Mirka z dalekých Sudet. Hrozen třiceti-dvou procházky chtivých v čele s Jardou se rozvážně sune po ulici Antala Staška. A postupně zkoumá zákoutí Prahy 4 - Ryšánku, Zemanku, Branické skály, Dobešku, Pekařku, Kavčí Hory, Děkanku a Klikovku. Ryšánka opráší zasuté vzpomínky z dob studia - v přilehlém plaveckém bazénu jsme se něco navyváděli! Z Branických skal vstřebáváme úchvatné výhledy na Vltavu a protilehlý svah Barrandova. Na Dobešce připomeneme působení slavného divadla Sklep a nakouknem do mumraje předvánočního jarmarku. O historii budování Československé a později České televize se dovíme na Kavčích Horách. Déle se zdržíme na Klikovce - chutně poobědváme, popijeme a poklábosíme  ve zdejší hospůdce.
Míjíme Jedličkůc ústav a dům, kde profesor MUDr. Rudolf Jedlička založil první český Ústav pro tělesně postižené děti.
Vzpomínaje na tohoto výjimečného muže vplouváme do areálu Vyšehradu, významného lokusu naší historie.
Postojíme u pamětní desky Biliánové Popelky, české to spisovatelky, autorky próz, dramat, publicistky, osvětové pracovnice...
Podél hradebního opevnění obejdeme všechny vyšehradské vyhlídky, ukazujeme si známé i méně známe objekty, stavby, kostely té naší Prahy stověžaté...
Nenápadně se zešeřilo do prosincového večera, kolem to dýchá předvánočním časem. Navzájem si popřejeme "šťastné a veselé" a ti, co se letos již neuvidí i to nej-nej do nového roku. Tak ať se vydaří, ať se opět setkáváme a stále tak krásně kamarádíme. Zapsala Iva |
||
 |
 |
 |
| Více fotek? Pojďte, tedy klikněte na 
|
||
můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.