PpP
Předvánoční procházení Prahou

Sraz na Žižkově před hotelem Olšanka. Cyklisté, většinou zanechajíc svá kola doma, se pomalu trousí tu po jednom, tu v hloučku. A hle, přece jenom dva se nemohli odloučit od svých bicyklů - Jarka s Františkem přijíždí kolmo!
Ještě se čeká na Lenku, už ji vidíme - přibíhá jako dvacátáčtvrtá! Ale není zdaleka poslední - Maruška s Jirkou upravují celkový počet procházky chtivých na poctivých 26.
PpP začíná stoupáním na vrch sv.Kříže, nazývaným též vrchem Šibeničním. Údajně zde v dávné minulosti se nacházelo popravčí místo, historicky však ne zcela přesně doloženo.
Míjíme hospůdku Na Křížku, nebo-li též Parukářku (označováno dle obytného komplexu v těsném sousedství vrchu). V tento čas místo poněkud opuštěné. Zavzpomínáme s Lenkou, jaký šrumec tu byl onehdy v červenci v 2005, kdy náš spolek HaHy brázdil na kolech noční žižkovskou Prahu... A jak tenkrát chutnalo pivko před hrozící letní bouřkou.
Téměř na samé šošolce vrchu prvý z řady působivých a přitom fundovaných Jardových výkladů. Kde a co vidíme, kdy připojeno k Praze, proč se to právě tak a tak jmenuje, jací velikáni, větší i menší se okolo točili...
Prostě rozmanité zajímavosti matičky Prahy sype Jarda z rukávu a my jako učenliví žáčci natahujeme ušiska a snažíme si zapamatovat co nejvíce.
Opravdu procházkovým krokem se přesuneme na Vítkov pod jezdeckou sochu Jana Žižky, největší to v Evropě.

Znovu se kocháme krásnými výhledy na Prahu a znovu posloucháme Jardovo vyprávění.
Nabízí se kontrastní srovnání bizardně hrbolatého Žižkova a rovně nalinkovaného Karlína tam kdesi dole u Vltavy.
Přes Riegrovy sady již vinohradskými uličkami směr náměstí Míru. Nesmíme opomenout divadlo Ponec, kde herec a moderátor Jan Kraus uvádí svou originální show. Naproti pak zajímavý dům s ptáky (dle architekta Zdeňka Lukeše jeden z nejzajímavějších na Žižkově).

A to již vplouváme na samotný Mírák, kde vánoční atmosféra v plné síle - specifické trhy ovládají celé náměstí.
Někdo nahlédne do novogotické baziliky sv. Ludmily, jiný neodolá teplé medovině. Všichni se však scházíme v restauračním zařízení v Národním domě za Ludmilou. Zde prakticky končíme jedno velmi pěkné a příjemné odpoledne - v duši předvánoční smír a naději na obdobná neméně přátelská setkání.

Následuje fotodokumentace Lenky. Další fotky jsou ve fotogalerii.