Mozart-Radweg

4.-8.9. 2018
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek
Korektura Hana
Foto Hynek: Vše nebo jen zajímavosti (50)
Mapy Středa, Čtvrtek, Pátek, Sobota
 
Od roku 2012, kdy jsme na Mozart - Radweg náhodně narazili, jsme plán odkládali na příští rok. Až v roce 2018 se to povedlo.

V úterý 4.8. v poledne do Kalimerova auta přisedli s koly Hana a Hynek a vyjeli do Schechenu u Wasserburg am Inn. Večer v kempingu Erlensee jsme udělali inventuru, co jsme zapomněli (čelovky, správné nahrání mapy do Hynkovy džípindy) a za svitu světla ze záchoda zalezli do stanu a stanové rakve.
 
Středeční start je pomalejší, kompletujeme kola a brašny. V 9 hodin jsme už ale u Innu, cesta je rovná, ale kopce Alp se rychle blíží:


V Oberaudorfu přejíždíme dřevěný most z Německa do Rakouska, kde se už houpeme na prvních terénních vlnách:
   

Po obědě ve stínu stromu (paštika) už nepodlehneme dalším svodům dalších laviček, i když jsou s panoramatem, vodou a lehátky:




Stoupáme do horkého střediska Waidring abychom pak podél řeky dojeli do Loferu, kde pečlivě vybíráme hospodu. Vyhrává ta, kde je nejvíce domorodců a místní pivo UNSER BÜRGERBRÄU (3.50 €) je fakt dobré.
   

Waidring




Lofer




UNSER BÜRGERBRÄU v Lofere, Kalimero má užší pivo.

Závěr dne je tak, jak má být. Posledních 15 km je zadarmo, tedy z kopce, až do kempu Steinpass v Unkenu. Je zde klid, jsme druhá skupina hostů, po nás přijíždí ještě dvě auta. Kempař nás odbaví v garáži a ráno zjišťujeme, že spal ve stanu. Večer rozdělal u teepee oheň a povídal si kamarády. Večeříme (zalévací polévka a nudle) kousek od stanů u stolu mezi umývárnami. Prostě bez chyby.
   

Sice blízko cyklostezky, ale výše zobrazené ubytování jsme nevybrali.
   

Ideální umístění v Unkemnu (stany, kempař v garáži, umývány s jídelní lavičku, přístřešek na kola.
   


Ve čtvrtek vstáváme v 7:00 při 10°C, ale je vidět, že sluníčko bude hřát a tak vlastně není zima. Vyndáváme elektrické přístroje ze zásuvek, zasouváme potraviny do chřtánů, Kalimero do posledních vteřin suší orosený jednoplášťový stan. Startuje windowsy a můžeme vyjet na další kochací etapu:



Cyklostezka vede středem výrobny drtě.
 
   

Přítok Saalachu

Vtipný vykřičník před klesáním.

No, není to krása?

Ještě kousek nás Mozart vede Alpami a do velkých měst:

Berchtesgaden známe z Orlího hnízda s Míkem, to jsme byli ale jen v údolí, nyní poznáváme i zámek s okolím.
   

Oběd u Bertesgaden Ache (rybičky).



Opouštíme Alpy a vlastně podél Salzachu dojíždíme alejí do Solnohradu:


Na začátku aleje nás vítal pán v růžovém. Podle krku černoch.


Závěr aleje. To bílé (vzadu) je hrad.


To vpravo je Sphaera, ale domorodci prý říkají Mozartkugel.
   

Ten Solnohrad je prostě sladký, že?
   

Má představa, vycházející ze zeleného podkladu mapy, že teď už to bude rovina a pohodová projížďka, se ukázala jako absolutně mylná. Mírná i prudší stoupání/klesání nás dost utavila a vzpomínali jsme na příjemné Alpy. Při večeři (čínská restaurace) Hana pravila: "Do kempu dojedeme za tmy". A měla pravdu jako vždy. Jen nevěděla, že dojedeme až do druhého kempu, ten první nefungoval. Díky Kalimerově pečlivé přípravě jsme po 4 km našli ten druhý. Sice byl zavřený, ale vjet do něj šlo a umývárny byly otevřené. A tak Hana bez světla, já s trojledkovou blikačkou na prstíku a Honza s reflektorem v puse jsme postavili stany úspěšně.




A zítra bude celý den pršet. Ráno ale nepršívá. Dáme budíček v 6:00. A pojedeme bez snídaně.
 
   
 

V pátek jsme skutečně vstali v 6:00. Během čištění zubů jsem uvařil vodu na čaj a tak jsme měli ráno při balení alespoň čaj. Nechali jsem probudit recepční, zaplatili za noční pobyt a v 6:59 za sucha vyjeli. Profil trasy byl dost rovinatý, jelo to. V půl deváté začaly kapky deště houstnout a tak přišly na řadu bundy. V 9:00 jsme od Tyroláků přejeli k Bavorákům a ti otočili zalévací kohoutek krajiny více, bylo potřeba najít stříšku. Našli jsme ji u cukrárny. Vytáhli jsme své jogurty a posnídali. Tím se nám trochu zhoršil zrak. Usoudili jsme totiž, že prší méně a vyjeli.




V 9:38 jsme již prohlíželi zevnitř krásnou skleněnou autobusovou zastávku.


Déšť ale netrval dlouho a tak jsme za chvíli jeli po trase bývalé železnice obsluhující těžbu rašeliny. Jeli jsme pěknou lesnatou krajinou s rybníky a krásnými budovami (zavzpomínal jsem na železniční modelářství a domečky v kolejišti).



Ale v 11:00 zase prší. Tentokráte jsme vybrali dřevěnou autobusovou zastávku. A protože pršelo fakt dlouho, přešli jsme do protilehlé hospody na polévku. A pomohlo to, pršet přestalo. Úplně. Jen s krátkým deštíčkem v 17:00.










V 17:45 jsme už v kempu Kupferschmiede u Seebrucku na břehu jezera Chiemsee. Povečeřeli jsme v koutku pro děti, jedna aktivní holčička nám umyla nádobí. A ještě zbyl čas na večerní procházku po břehu jezera.

 

Sobotní budíček jsem ukecal z 6:00 na 6:30. Dobře jsme se rozhodli, spánek byl kratší o noční "koncert" mladých kempařů a strach, jestli vydrží stan při prudkém dešti. Vydržel. Ale vlhkost byla vysoká (zvlhnul i průkaz Honzova zdravotního pojištění, který si zatavil do folie). Mlha byla výtvarně tvůrčí a nad ní jsme jasně cítili sluníčko, které nás pak skutečně provázelo celý den.









 
   
Slunce nám krásně nasvítilo klášter Seeon:


Krajinou nás provázeli sochy Heinricha Kirchnea cyklotrasy skulpturweg, kterou jsme bohužel neprojeli celou, asi by to stálo za to.



 
   
   

 
   
A pěkné byly i hadovité silnice.


Nejenom v této části trasy, ale i jinde jsme ve vesnicích viděli vysoké cechovní sloupy dané obce:
   
 
Detail:

Další najdete ve fotogalerii.
 
Svatba byla dalším důvodem k zastavení. Většina svatebčanů již byla v kostele, přesto jsme stihli ještě několik modelů. Škoda, že jsme nepřijeli dříve.    

Cesta nás vedla loukami dále až k městu Wasserburg am Inn, dle Hany napodobenina Českého města Loket:







 
   
V závěru jsme pak u Innu vybrali kámen k pomníčku Michalu Třetinovi. Tady:
   

Celková trasa byla asi 390 km, většina cest po cyklostezkách nebo málo frekventovaných cestách. Můžeme ji vřele doporučit k následování. Pro větší počet zážitků bude lepší ji rozdělit do více dnů, kempů je na trase dost.
   
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy