Ledopády a
Vorlí hnízdo

27.-29.1.2017
Foto Iva
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva, Hynek
Korektura Hana
Foto Hynek, Iva, Jašesta

Video z výletu a her
Interaktivní mapa

Poslední lednový víkend se obvykle slétáme do mladoboleslavského Vorlího hnízda. Na pozvání Hany a Hynka, kteří tu sídlí trvale. Nejinak tomu bylo letos. V pátek večer nás je v Hnízdě rovná desítka, jež očekává sobotní posílení ze Sudet. Hynek nám mimo jiné promítne, jak šikovně s Hanou utekli vánočnímu zmatku a poslední adventní týden cyklovali na jednom z Kanárských ostrovů, na Tenerife. Hana se mezitím postará o blaho našich žaludků a chuťových buněk.
Lehce po půlnoci všem pátečně přítomným pak nezbývá nic jiného, než se rozmístit po všech zákoutích Hnízda, překulit se do měkkých postýlek, dobře zahnízdit a těšit se na zítřejší výlet. Ten je ve znamení sněhu, ledu, roztodivných skal a úchvatně členitého terénu Českého Švýcarska...
Od jihu i ze severu se auty sjíždíme k ústí Kyjovského údolí. Tak tak, že najdeme místo k zaparkování. Jako HAHY jsme tady společně už potřetí, ale masový zájem o danou lokalitu je tuto zimu nebývalý. Stačí jedno zdařilé video na internetu, zmíňka v televizním šotu či upoutávka v místních novinách. Teploty vzduchu nesmí být moc nad nulou a rázem je v Kyjovském údolí plno. O parádní podívanou a silné zážitky je totiž postaráno.
 
Doplněni Seveřany ze Sudet svižně vykračujeme podél řeky Křinice. Spočítali jsme se do solidních 15 kousků a užíváme si známého křupání sněhu pod nohama. To jindy, než v bíle zasněžené zimě nezažijete ;-). První zastavení musí být ve Vinném sklepě, suťovité jeskyni z velké části zaplavené vodou. Neb jeskyňka sedí přímo v korytě řeky Křinice. Rampouchy zde mají opravdu lahvovitý tvar připomínající vinnou flašu. Mnozí zavzpomínáme na nemalé drama, kdy v březnu 2012 se zachraňovala Vorlů fenka Nora, uvízlá v ledové vodě jeskynní laguny.
Netrvá to dlouho a před námi první prudší stoupání v pravostrannou stráň. Je umrznuto, místy to docela klouže, finální úsek dost příkrý. Tož díky za teleskopické hůlky a v samotném závěru výstupu za řetězovité zábradlí. Zbývá protlačit se škvírou pod skalním převisem a rázem se ocitáme v kouzelném příběhu, v pohádce, kde tančí jemné i uhrančivé víly zároveň. Tak dokonalý dokáže být vizuální vjem v Jeskyni vil. Díky nespočítatelnému množství ledových krápníků, rampouchů, plamenovitě světélkujících od zapálených svíček příchozích...
Na Turistickém mostě nás Hynek vrátí do syrové reality a vyhlašuje první soutěž. Dle jeho pokynů tříčlenná družstva Jižanek a Seveřanek z řad HAHY zápolí ve vzájemném strkání se svým ušlechtilým pozadím.
Čekají nás však další přírodní skvosty. Ledopády zvané Betlém, opět příkré stoupání k Varhanům a po sestupu Vlčí stěnka. Déle se zdržíme u Velkého ledového sloupu. Ráda by tekoucí masa ledu o délce i 12 metrů, vážící dohromady několik tun. Úchvatná křišťálová podívaná...
Malinko se vracíme, abychom vystoupali delší úsek směrem k Brtnickému hrádku, Velkému pruskému táboru a k Soví vyhlídce. Trochu nás tlačí čas, tak s popěvkem "Proč ta sova tolik houkala" navštívíme pouze vyhlídku tohoto nočního ptáka.
Sáhnout si na ledopády Opona či dostat se dokonce za Oponu možno pouze plazivě či nejlépe po čtyřech. Mohutně to zde totiž klouže.
Zelená turistická nás zavede do obce Brtníky, kde vystoupáme po schodech k působivé křížové cestě. Zakončena je kaplí Nejsvětější Trojice na Křížovém vrchu nad obcí.
Ještě prokličkovat řidším lesem a přebrodit sněhovou pláň. Drobet se zde sice boříme, ale za chvíli kráčíme zametenou silnicí. Po ní jen několik metrů a pravostrannou odbočkou do lesa k Turistickému mostu, kde jsme dnes před pár hodinami už jednou byli. Mezitím si střihneme další Hynkem připravenou soutěž (co nejrychleji předat štafetu = polívkovou lžíci s míčkem) a Kyjovským údolím míříme zpět k autům.
Už se smráká, když se auty vracíme do Vorlího hnízda. Mimo bdělé řidiče si někteří zdřímnou, aby fit byli na večerní program v Hnízdě. V autě s řidičem Hynkem je ovšem veselo: "Posádko, jste lepší jak autorádio."
   
     
HAHY program je víc jak bohatý. Zahajujeme kulturně - do Hnízda byl pozván výtečný kytarista Michal Šnajdr, z kterého se nakonec vyklubal Hynkův synovec. Tak proto ten známý vorlovský smysl pro humor a podobný kukuč... Jak pěkně to do sebe zapadá :-). Každopádně hudební zážitek vysoké úrovně.
Na řadu přichází část oslavná a přací - Hana, paní domu, měla přece narozeniny. Jako ostatně každý rok v poslední dekádě ledna. I sešlo se pár dortů na sladko i slano a množství dárečků, leckdy nečekaně originálních (jen ten ústecký s velkým "D" letos chyběl).
A mezi tím vším se urputně soutěží. Opět družstvo Jižanů proti Severu. Vyhrává se rychlostí, silou, pohotovostí, dobrou pamětí, představivostí... Anebo se taky hádá, s větším či menším štěstím třeba při degustaci vín - určovalo se jich šest. Ani nevadí, že stoprocentním sommelierem není nikdo z nás. Hlavně že se umíme v hojném počtu tak krásně slétnout, provětrat na prima výletě a úžasně se pobavit :-)
   

Hynek: V nedělní ráno, asi tak v 11:00 ještě vyrazili nejzdatnější turisté (Jack, Ilona,  Jašesta, Miluška a Ha+Hy) po ledových řekách na vrcholek Chlum-Švédské šance, aby si na nejvyšším bodě mohli ukázat, co by kde bylo vidět, kdyby nebyla mlha. A kdybyste nevěděli, tak Jašesta je vysoký jako los, 200 cm s čepicí.
A pak jsme dojedli segedínský guláš.
 
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy