ODPR3DOS

30.4.-3.5..2015
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek
Korektura Hana
Foto Hynek
Karel, Libuška, Míša,
Video
Interaktivní mapa

Na počátku byla jedna (Vltava), loni dvě a letos jsme byli u pramenů tří řek! Skoro všichni. U první Ploučnice jsme zvládli dokonce prameny dva. A letos i bez doprovodného vozidla, K2 jezdil elektricky. Letos jsme i dost nosili. Z kopce i přes vodu. Milý čtenáři, bylo to tak:

Severská letka posílená o Kalimera a Pepého se na minutu přesně sešla na úbočí Ještědu, vystoupala k hornímu prameni Ploučnice (někdo použil i tažných psů) a protože času bylo hafo, dali jsme si pivo na Pláních. Z chatek u školy se pěší část spojila s Pražany a Kralupany (též Kaldrubany) a mohlo začít čarodějné rojení u pramene a později i v restauraci. Upálení se všechny čarodějky vyhly.
K noclehu je možno poznamenat, že nebylo teplo.
     
   
   

V pátek ráno rozhodně nebylo sucho. Po vydatné snídani U Víta jsme se proměnili v účastníky prvomájového průvodu. V Osečné jsme byli kupodivu jediní. Za chvilku se ukázalo, že krepový papír v dešti je skvělý barvící prostředek. Obarví vše, čeho se dotkne. Pozadí bílého Jacka zezelenalo. Vychladlí a mokří jsme se ohřáli a vysušili v zmzlinové cukrárně ve Stráži pod Ralském. Pro špatnou předpověď počasí MaVr odstoupili. Hned po té přestalo pršet a po celou dobu výpravy nepadla ani kapka. Ten internet není vždy výhoda.
K2 nás provedl dřívější těžbou, nyní rekultivací, "uranu". U Průrvy Ploučnice jsme zlíbali děvčata. Líbilo se jim to. Na Hradčanech jsme si prohlédli ultralighty a poobědvali ve stánku. Drštková sice nezbyla pro každého, ale najedl se každý. Po Psím kostelu (skalní útvar) jsme opět zajeli do cukrárny, to už v České Lípě. Na cestě do Benešova nad Ploučnicí nás ještě čekala "komerční přestávka"- představení přenosné skládací zídky - pro uschování dámy vykonávající náhlou potřebu. Večer proběhla výtvarná soutěž na téma TŘI. Vyspali jsme se v Jelenovi.
   

V sobotu jsme si na snídani odskočili do vedlejší pekárny, kde byla káva i čaj. Pod modrou oblohou jsme se potkali s Milošem, který nás dovedl na soutok Ploučnice s Vltavou (chybně nazývanou Labem) a za chvilku jsme se už fotografovali na soutoku s Kamenici. Oběd ve Vysoké Kamenici měl jedinou chybu - ve stínu byl chlad a tak jsme odbíhali z hospody na vyhřátá slunečná místa a na výzvy se vraceli ke stolům.
Chybou byla i Hynkem vybraná trasa po modré turistické, po které jsme donesli kola k Dolskému mlýnu. Cyklotrasa dle Kamenice odsud do Jetřichovic byla krásná.
Po návštěvě místa, kde spadlo v roce 1972 jugoslávské letadlo a Vesna Vuločivá nechtěně stanovila rekord ve volném pádu bez padáků, jsme nahlédli do podzemí, kde se budovala nacistická továrna u Jánské.
Po přestávce v České Kamenici (káva, pivo,  Lídl) jsme lehce dojeli do penzionu Jitřenka, kde nás čekalo vlídné přivítání, moravské víno a řízek.

Neděle - nejdelší trasa, 2 prameny a 1 soutok plus vyhodnocení. To je náš plán - a splnili jsme jej. Po snídani od pana Pokorného vybíráme a označujeme místo pramene Kamenice a pod vedením Miloše (je to jeho cyklotrasa, je cykloznačkař) dojíždíme k pramenům Křinice. Pravda, někteří jeli moc rychle a přejeli. Budiž jim odpuštěno. Po krátké přestávce u továrny pana Gustava Jägera se loučíme na Fakultě se sudetskou sekcí, které výluka Českých drah neumožnila dojet až k soutoku. Tím ale přichází o nedobrodružnější část letošní výpravy, kdy na místě spadlého můstku překonáváme v ledové vodě prudce tekoucí tok Křinice v Německu. Takřka s nasazením života (malá nadsázka povolena, že?).
Soutok v Bad Schandau nacházíme rychle a sjetí tří řek již slavíme v Děčíně na Kocandě. Dobře jsme se to 3x sjeli.
   
   
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy