Okolo ČR I
1. část: Brno, Břeclav, trojmezí, Strážnice.

02.-03.07.2011
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva
Korektura a doplňky Hynek		 Hynek
1. Brno - Strážnice (so,ne)
 2. ->Vel.Karlovice (po,út)
3. ->Jablunkov-Frýdlan/Ostravicí (st,čt)
4. ->Radhošť ->Šance (pá,so)
Emilka na Rajčeti, Lenka
1. - jednoduchá  mapa
2. - mapa s profilem
3. - na cykloserver.cz

POKRAČOVÁNÍ: 2.část
Když z Vorlího hnízda vzešel nápad v sedle kola objet naši republiku, byl kvitován veskrze kladně. To je přesně ono, co v aktivitách HaHy chybělo! Pěkně kopírovat naše krásné Čechy, pokud možno co nejblíže hraniční čáry. Začátek cykloputování byl jasný - přece tam, kde rýsující se budoucí Spolek veselých cyklistů obtiskl prvé stopy svých duší, tedy určitě duší citlivých a vnímavých, ovšem pevnými a pružnými plášti chráněnými. Tam, kde před 10 lety se ve správnou dobu potkali ti správní lidé. Správné je i rozhodnutí - z jihu Moravy se bude startovat dobře.
  
Den prvý - sobota 2.7.
Do kempu Pálava u břehu řeky Dyje, kde máme my HaHy-áci sraz, se dopravujeme různě. Nejčastěji vlakem do Brna. Nejpočetnější skupinku tvoří Pražky se Sudeťačkami pod dozorem kralupského Honzy 6 v rychlíku R 867 Slavkov. Druhý Honza S.(Sucháč, Separatista... ) vyráží z Prahy vlakem dřívějším (nesehnal již reservaci na kolo). Třetí Honza Kalimero jede nejpestřeji - autem do Frýdlantu nad Oravicí (kde za pár dní máme definitivně končit), odtud pak kolmo po ose 215 km na Pálavu. PPé jede fajnově autem - má osobní šoférku. Svůj džezík berou i Vorli - bude to hlavní doprovodné vozidlo. Jeho šofér Jindra, syn Hany, t.č. přechodně Brňák, již v moravské metropoli nedočkavě přešlapuje. S předstihem jednoho dne do Brna dorazili František s Míšou - bus Student Agency jim bez problémů vzal i kola.
V rychlíku Slavkov je veselo. Bodeť ne, když s děvčaty mimo H6 jede i MAGISTR... (mňam!). V rychlíku Slavkov je posléze i trochu nervák -v Pardubicích by měl přistoupit Pavel. Hodlá pojmout OČ stylově - z Frýdlantu do Frýdlantu (z Čech nad moravskou Oravici). Jeho vlak ze Sudet má lehké zpoždění, my jedeme celkem na čas... Vedoucí vlakové čety je však mladý, sympatický a vstřícný. Nevíme, zda-li jeho zásluhou či vyšší mocí, každopádně Pavel přestup do našeho vlaku stihl. Tak tak, o chlup. Vedoucí vlaku dostává od Efky bábovku. Úplně cizí cyklista, co přestupoval podobně jako Pavel, se rozpačitě ptá, zda-lil nemáme jeho baťoh. Ukáže se, že máme. Inu, byli jsme moc aktivní a pobrali (ukradli?) vše, co se válelo kolem.
Před brněnským Hlavním nádražím se srdečně vítáme, nejvíce asi Hynek - políbí se se všemi děvčaty a zřejmě setrvačností i se Sucháčem. Vous o vous, toto zajiskřilo :-). Jsou tu zástupci všech sekcí, dokonce i sekce moravské. Prostě přibrali jsme Emilku od Luhačovic, znalkyni místních poměrů (s některými z nás Emilka již výletovala po Slovensku, Švýcarech, v Bavorsku či Itálii).
Stany, spacáky, karimatky a další věci pro dnešek nepotřebné vyplní zcela doprovodné vozidlo. Zdá se, že myš by neproklouzla a řidič Jindra se svou dívkou se sotva vejdou na přední sedadla. Hynek na Hanu práskne, že již stačila zbloudit a nějako netrefit na trase 200 m k parkovišti.
V pravé poledne pak Hynek odpíská START a z Brna po cyklostezce podél řeky Svratky počínáme ukrajovat prvé metry, kilometry... Vyrážíme Okolo Čech. Dnešní směr a cíl je pevně dán - vodní nádrž Nové Mlýny, kemp Pálava. První dešťovou přepršku přečkáme v hospůdce u pivka, jinak je solidně, i slunko se občas ukáže. Protínáme úrodná pole jižní Moravy, taky sady a vinice. Na horizontu nás vyhlížejí bělostné vápencové skály hřebene Děvína s dominantou gotické zříceniny Dívčí hrady. Pálava, malebnost, důstojnost a krása v jednom! V Hustopečích stavíme v stylové rustikální hospůdce. Chutná nám, ovšem nejzajímavější pokrm přinesou Rudy - "houbu" z nivy. 
V kempu se nám podaří získat jednu chatku, tudíž všichni stan nestavíme. Ještě za světla nám Efka rozdá bílé praporky se znakem Spolku veselých cyklistů HaHy. To abychom s nimi mohli oběhnout čestné kolo jako dík Haně a Hynkovi. Upřímné poděkování těm, jež pro nás již 10 let vymýšlí ty bájo akce a výlety. Též předáme symbolicky dar - fotografii jinak originální plechové cedule s označením Vorlí hnízdo. Cedule je krásně červená s bílým lehce zdobným lemováním a již čeká na své majitele v Bolce. Určitě se bude úžasně vyjímat na venkovní zdi mladobolestavského rodinného sídla. Všeobecného veselí se zúčastní i frýdlantský Karel - dostavil se na skok autem zaplněným nespočítatelným množstvím lahví skvostných moravských vín červených a bílých... Po své nedávné dramatické anabázi, končící výměnou kyčelního kloubu, rehabilituje a snaží se chodit bez berlí. František ještě stihne rozdat všem děvčatům "kvítek-paličku" pravého českého česneku. Takže upíři a jiní predátoři nemají šanci a noc může být jen a jen dobrá...

Nastoupáno 495(?) m, soubor gpx, trasa cykloserver


Den druhý - neděle 3.7.
Záhy po deváté dopolední opouštíme kemp Pálava (oficální start OČ). Směr a cíl je i dnes jasný - chceme na Trojmezí, kde podávají si ruku státnosti česká, slovenská a rakouská. Kde řeka Morava vlévá se do Dyje. Pak podél povodí Moravy až do kempu ve Strážnici.
Nesmí chybět doprovodná soutěž. Ha+Hy vyhlašují červencovou nedělní:
Každý účastník OČ si zvolí dvě písmena a pokud na ně začíná název obce, kterou projedeme na trase dnešní 100-kilometrové trati, je to za bod. Např. kdo zvolí HO, nebude mít ho..., ale v městě Hodonín pěkný bod.
Bereme to přes Poštornou, kde nás zaujme zdejší farní kostel Navštívení Panny Marie a krojované tancování (letní hodky) před kostelem. I zdržíme se trochu, dokonce i odborného výkladu se nám dostane.
Zpočátku neprší, ale zkalené nebe vodu dlouho neudrží. Dnešní neděle se ukáže jako dost hodně deštivá. Exceluje Emilka ve svém zářivě žlutém protichemickém, pardón, protidešťovém oblečku.
Lenka s Ivou citronovou Emilku znají už z loňského cyklování Oravou s Mikem 1/3, ale ostatní jsou u vytržení a Emilku si fotí ze všech stran. Cestou k soutoku Dyje s Moravou míjíme několik čapích hnízd, stavěných vysoko na obnažených kmenech a větvích stromů lužního lesa. I sem, do čapích hnízd, prší. 		   
Dnešní neděli možno nazvat též jako "padavou". Pár jedincům se kolo smekne v kluzkém, lehce bahnitém terénu bukového lesíka u Trojmezí a Rudy předvede akrobatický kotoul do sice mokré, ale naštěstí vzrostlé, měkké trávy. Bez jediného škrábanečku. To Míša skončí hůře. Ve snaze za jízdy si sundat kapuci brnkne docela nešťastně do řidítek.
Následuje blbej pád a ještě blbější uhození o štangli kola. Míša je však odolná ženská, asi nevíc ze všech přítomných žen. I mnohé chlapy by mohla strčit do kapsy. A tak za našeho doprovodu si na odborné vyšetření do nejbližšího špitálu v Hodoníně dojede kolmo.
Dost slušných 15 km, většinou po slovenské straně řeky Moravy. Za deště této neděle nejsilnějšího. Na hodonínské chirurgii si Míšu nechají - rtg vyšetření přece jenom odhalí frakturu kosti stydké. K dobrému srůstu je nutný klidový režim, 4 týdny nesedět, omezeně chodit jen za pomoci dvou berlí. Ach jo. V Hodoníně ještě pobudeme.
Chvíli nám trvá, než najdeme to správné místo, kde bychom pojedli a částečně se i usušili. Zdá se, že restaurace Na radnici je to pravé... A bylo. I kola se mohla schovat pod střechu.
Když dorazíme do kempu ve Strážnici, máme natočenou stovku km a mnozí i více. Máme štěstí, že nemusíme v mokru stavět stany. Neb jsou volné pokojíky ve zděné přízemní ubytovně. Sprchy na žetony.
Což by až tak nevadilo, kdyby ty žetony se nestrkaly do automatu na chodbě, dost vzdáleně od samotných sprch. Technicky zdatná Hanka H.
nabídne Emilce, že jí sprchu na chodbě spustí. Za Lenčiny asistence však zvolí špatné pohlaví a voda teče jen v mužských sprchách. Hance nezbývá, než hlídat Emilku sprchující se "na mužích" a nikoho nežádoucího do sprch nepustit. Náročný nedělní čas končíme malým mejdánkem na jednom z pokojíků, spíme v peřinách a ve snech cyklujeme i přemýšlíme, co přinesou dny následující...

Nastoupáno 133 m, soubor gpx, trasa cykloserver		    
     
    POKRAČOVÁNÍ: 2.část
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy