Jizerky na kole
Praha Burian

 

Fotogalerie k nahlédnutí

Námět: Zdeňkův popis výpravy:

Odpustím si nezáživnou :-) část terénem, neodpustím si však upozornit na přepěknou budovu školky v Desné, v jejíž zahradě jsou umístěny dřevořezbářské soutěžní výtvory umělců z celé ČR a na protilehlém kopci vzorně zrestaurovanou kapličku. Desnou znám od let dětských, tyto stavby vnímám hádejte od kdy. No, nebudu natahovat, opět jsou v tom dlouhé prsty Janiččiny.

Tedy z obce Desná odbočíte vlevo a nelze minout, neb se jedná o první možnou odbočku v tuto světovou stranu ze směru od Tanvaldu vlakového nádraží-milá Milen. A s tama pořád rovně až pod kopec,kde se na pamětním kamenu dočtete cosi o dávné katastrofě, nebudu prozrazovat, protože si to již moc nepamatuju,a kde se poprvé a na dlouhou dobu dostanete k říčce Bílá Desná. Bude vám vytvářet příjemnou zrakovou i zvukovou kulisu až na protrženku. Najedete do uličky Na Malé Straně, minete odbočku do ulice Strmé a cestou velice příkrou začnete zprvu zvesela, nabádám k opatrnosti, stoupat a odhazovat na lehčí převody a kochat se upraveným korytem a přírodou. Hani i Ty požádej Hynka o namontování lehkého převodníku. Alespoň já mám takovouto zkušenost.

Ani v cuku natož v letu jsem dorazil na protrženku a zjistil, že štola s hojným výskytem netopýrů je uzavřena. No co, krev mi budou pít jiní. Vám se to již nepovede, ale mně se podařilo zanechat po sobě v těchto místech stopu. A to ve zbytcích sněhu. Vím, stopa je smazatelná, ale zpočátku se sama od sebe zvětšuje a to potěší. Sněhu bylo skutečně hodně a jen zdravý rozum velel, nevyválet rozehřáté tělo v této chladivé substanci.

Odsud již jen pohodově na Mariánskohorské boudy po asfaltové, místy panelové cestě, která svým monotonním drncáním dává vzpomenout na Dvořákovu Humoresku. Když nasadíte správný rytmus, cesta rychle odsejpá. Na loukách Mariánskohorských kvetla spousta sytě žlutých narcisů, pampelišky nebyly o nic světlejší, a protože se jede mírně z kopečka, je čas si vše řádně vychutnat a pokochat se. Třeba i tím, když z pod kopce slyšíte klení blížících se cyklistů ze směru od Josefodolu, neberouc ohled na to, že se nacházejí na odbočce U Plechového pánaboha. Je tam chudák skrčen v houštince, ale mému zraku neunikl. Zde začnete na pravou ruku stoupat a klesat a stoupat až na rozcestí mezi Knajpou a Čihadly. Zde si podle výše plotu uvědomíte kolik bylo v zimě sněhu a opět po panelech Štolpichem a asfaltem přes Krásnou Máří na Hřebínek. Neopomeňte mrknout dolů do Hejnic a alespoň z dálky spatřite krásný kostel, ve kterém se pořádají koncerty. Janička mě tam láká. Všimněte si, že mě neustále potahuje ke kostelům. Má něco za lubem. Musím zmínit občerstvení na Hřebínku. Je stále pouze z vlastních zásob, protože je zde jen díra v zemi obehnána páskou s upozorněním:"Zavřeno z technických důvodů." Jediné co stojí je ohořelá kadibudka. Zřejmě svařák s pálivou klobásou byl pekelnou kombinací a přivodil zkázu oblíbenému místu. Zpráva radostnější je ta, že nějaké piloty se již derou na svět a zvěstují, že Hřebínek i v budoucnu bude oblíbeným místem k setkávání a machrování co všechno jsme již zmákli a co ještě zmákneme.

Nemohl jsem vynechat místo, které svojí scenerií připomíná místa známá z fotek z kanadských parků. Mně tedy ano. Tím je samozřejmě přehrada na Černé Nise. Vody je hodně,studená se mi nezdála a tak mám za sebou první rychlá tempa a to prosím na boso. Tedy bez plavek. Včera jsem se dozvěděl, že voda měla 14 stupňů, ale nějak se mi to nezdá. Z přehrady do Bedřichova a dole kopcom až do Jbc. Zde jedno pivko a dobrý, velice dobrý pocit.

   
 

Plánovaný popis trasy, jak jsme to s Hanou vymysleli.  

Start v Bedřichově a jako po lyžích směr Nová louka, tam nedojedeme a sledujeme stále naši lyžnickou trasu k přehradě na Černé Nise, od které pojedeme pro nás neznámou trasou k "Lenčině" Fojtce. Dojíždíme na silnici a přes sedlo v Oldřichově v Hájích na Viničnou cestu do Hejnice - návštěva kostela(!) a arboreta. Potíme se silničním stoupáním na Smědavu.
Po úzké asfaltce na Jizerku (rašeliniště). Otáčíme se o 180%, navštěvujeme pana Joukla v kiosku, kde určujete cenu vy. Padáme dolů a objíždíme horu Jizeru ke Knajpě. Dolů a rovinkou dojíždíme ke Krásné Máří, kde se věnujeme rozhledu. Nedojíždíme k neexistujícímu bufetu Hřebínek a "po vrstevnici stoupáme" okolo Holubníku a šup dolů na Kristiánov. Přejíždíme hřeben Josefodolské přehrady k naším zimním startům do Hrabětic a přes rozhlednu Královka se vracíme do Bedřichova. Celková délka 75km
Možná prodloužení a změny:
1- stoupání na rozhlednu Paličník, zápis do vrcholové knihy, na Jizerku nad meadnrující hraniční Jizerou.  Prodloužení o 12 km
2- Zdeňkova trasa z Desné k Protržené přehradě (klesáme a stoupáme) Prodloužení o 19 km
3- z Knajpy okolo Smědavské hory (super rozhled do údolí, cesta kolem místa havarie letadla), přes panely v rytmu Humoresky. Prodloužení o 6 km
4- lyžařská cesta spáleniště Hřebínku (zkrácení na Novou Louku), Bílá kuchyně, Olivetská hora (rozhled), Nová louka. Prodloužení o 4 km
Zde klikněte k získání mapy v plné velikosti.


 

   
 

A nakonec to dopadlo kombinovaně,

protože v tuto dobu byly závody. Naše trasa byla: Janov nad Nisou, Hrabětice, Jablonecká chata u Josefodolské nádrže, rozcestí u Buku, přehrada na Černé Nise, Závory, Oldřichovské sedlo, Viničnou cestou do Hejnice, pod Smrkem k pramenu Jizery, Předěl, Smědava, písčitou cestou vzhůru a okolo Smědavské hory, sjezd od Rozmezí na Kristiánov, Josefodolská přehrada a Znovu do Janova.

K dispozici je i fotogalerie včetně návštěvy Buriánovy výstavy v Praze .

   
     

Zápis a foto Hynek
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.


Na hlavní stránku HaHy